Archiv pro měsíc: Květen 2012

Karel Jaromír Erben ve své Kytici vykreslil Polednici jako osobu s křivýma nohama, s berlí a šátkem přes hlavu, jejíž hlas zněl tak jako vichřice. Jak ale lidé vůbec na Polednici přišli?

Podle české lidové slovesnosti si lidé představovali Polednici jako zlou čarodějnici, která měla za úkol strašit děti v pravé poledne. Tato postava se dokonce dostala i do francouzské kultury, kam jí přinesl Roger Caillois, který se zabýval etnologií a antropologií a napsal o Polednici dizertační práci.

Ve známé Erbenově básni jde o to, že malé dítě zlobí svou maminku a nechce si hrát. Maminka chvátá, aby stihla uvařit oběd pro otce který se má v poledne vrátit z práce. Když se dítě vzteká a nechce si hrát, zavolá na něj matka Polednici, která si pro něj přijde. Matka se snaží své dítě ochránit a přitiskne je k sobě tak silně, až ho udusí. Sama ztratí vědomí a otec, který se mezitím vrátí z práce jí nakonec vzkřísí. Bohužel dítě se mu již vzkřísit nepodařilo.

Tahle Erbenova báseň nám tak dává jedno důležité ponaučení. Nikdy bychom se neměli nechat unést hněvem a zlobou a vypustit z pusy něco čeho bychom mohli později litovat.

Kauza bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, který byl minulý týden zadržen policií se sedmi milióny korun v krabici od vína, začíná nabývat nebývalých rozměrů. Včera mandátní a imunitní výbor Poslanecké sněmovny doporučil vydat doktora Ratha. Přesto je celé vyšetřování zahaleno tajemstvím a provází ho řada nejasností. V tomto článku se pokusím nad některými z těchto nejasnostní pozastavit

Proč zrovna David Rath?

Přestože David Rath není zřejmě žádný svatoušek, je zarážející, že se policie rozhodla konat zrovna v jeho případě a ne v kauzách jako jsou Promopro, IZIP, apod., ve kterých jde o mnohem více peněz a zcela určitě by bylo co vyšetřovat. Navíc je celé načasování akce poněkud zvláštní, protože na podzim se mají konat krajské volby a vzhledem k volebním preferencím ČSSD tato kauza vypadá poněkud zvláštně. Netroufám si spekulovat zda se jedná skutečně jen o náhodu nebo záměr, ale je poněkud zvláštní, že jako první se šetří kauza bývalého socdemáka.

Napadení Šejnosta

V pondělí večer byl advokát Mgr. Šejnost, který měl dělat mluvčího rodině Davida Ratha údajně napaden neznámými muži před jednou z restaurací na Kladně. Následně se od Šejnosta distancovala manželka Davida Ratha s tím, že pro ně již nepracuje. Vyrojila se také celá řada spekulací ohledně zastupování Davida Ratha právnickým esem – doktorkou Klárou Samkovou. Nakonec tato možnost podle vyjádření Kláry Samkové padla – prý s ní nikdy nikdo nejednal, a tak je pro ní celá záležitost passé.

Promluví David Rath?

MUDr. Rath toho zcela jistě hodně ví o zákulisních hrách a machinacích a jeho zatčení muselo vyvolat zděšení nejen mezi poslanci ČSSD, ale i napříč politickou scénou. Pokud se DR rozhodne spolupracovat s policií a pustí nějaké informace, můžeme se dočkat i mnohem rozsáhlejšího vyšetřování.

Ať je to tak nebo tak, celý případ je zatím v šetření a uvidíme co se z něj vyvrbí. Dokonce se objevují spekulace, že zatčení Davida Ratha nebylo tak úplně košer podle zákona a je možné, že bude z vazby propuštěn a jeho vyšetřování zastaveno.

Co si o tom myslíte Vy? Je David Rath vinen nebo ne? A jak kauza dopadne?

Málokterý uživatel kontaktních čoček si uvědomuje, jaký zázrak mu denně zpříjemňuje a usnadňuje život. Kontaktní čočky slouží především ke korekci optických vad (dalekozrakost, krátkozrakost, astigmatismus, presbyopie), ale používají se také z terapeutických důvodů (jejich úkolem je napomáhat léčebnému procesu) nebo z kosmetických důvodů (mohou změnit barvu oka).

Snaha korigovat vady zraku pomocí kontaktních čoček sahá do dávné minulosti – touto myšlenkou se zabýval už Leonardo da Vinci. V 19. století se začaly vyrábět první tvrdé kontaktní čočky. Byly skleněné, což přinášelo řadu problémů a znemožnilo masové rozšíření takové zdravotnické pomůcky. Oční rohovka je totiž velice citlivá a nesnáší dotyk jakéhokoliv cizího předmětu (proto tolik slzíme, pokud nám do oka vnikne sebemenší zrnko prachu – oko se brání a snaží se cizí prvek vyplavit). Dalším problémem, který nedokázali historické kontaktní čočky překonat, je fakt, že rohovka potřebuje kyslík a ten přijímá ze vzduchu. Veliké zlepšení nepřinesl ani vynález plexiskla v roce 1933, ze kterého se začaly čočky vyrábět.

Obrovský zlom nastal až v roce 1952, když český profesor Otto Wichterle a jeho kolega Drahoslav Lím objevili hydrofilní polymer, který se stal materiálem pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Nebylo však snadné čočku z tohoto materiálu vyrobit, až po mnoha bádáních profesor Wichterle sám doma zhotovil tzv. čočkostroj, který umožňoval výrobu čoček pomocí odstředivého lití. Zajímavostí je, že pan profesor tento stroj zhotovil ze stavebnice Merkur a poháněl ho dynamem z jízdního kola. Čočkostroj dodnes stále existuje. Smutné je, že kvůli konfliktům s vládnoucí komunistickou mocí, byl bez Wichterleho vědomí prodán patent na výrobu kontaktních čoček do USA a to za jeho zlomkovou hodnotu. Profesor Wichterle byl zbaven veškerých vedoucích postů a až v roce 1990 se tento jedinečný člověk, autor více než 150 patentů a vynálezů, stal předsedou Československé akademie věd. Zemřel v roce 1998.

Vývoj kontaktních čoček neustále pokračuje. Dnes si mohou uživatelé vybrat měkké kontaktní čočky hydrogelové nebo taktéž silikon-hydrogelové, mohou si zvolit dobu jejich nošení i četnost výměny. A právě profesor Wichterle má největší zásluhu na tom, že jsou kontaktní čočky v dnešní době široce rozšířené, snadno dostupné a levné.