Přísloví a citáty o penězích

Známe to všichni. Peníze potřebujeme k životu a i když se říká, že peníze nejsou všechno, život bez nich bohužel není možný. Umožňují nám přežít, pečovat o naše zdraví, zaplatit studium našich dětí a užívat si luxusní dovolené. Navíc je v dnešní době můžeme vydělávat i z pohodlí domova… Pojďme si připomenout některá klasická přísloví o penězích a šetrnosti.

Kdo šetří má za tři

Tohle přísloví asi není potřeba nějak moc vysvětlovat. Jednoduše říká to, že kdo umí s penězi hospodařit, může si v podstatě koupit co chce. Pokud tedy máte tendenci rozhazovat těžce vydělané peníze za hlouposti, zkuste se tímto příslovím řídit a odložit si nějakou tu korunu na horší časy. Uvidíte, kolik dokážete ušetřit za měsíc, rok a deset let. Nakonec si třeba z naspořených peněz můžete koupit hezké auto nebo odjet na dovolenou.

Peníze budou, my nebudem

Tohle přísloví nám připomíná, že bychom neměli zapomínat na to, že v životě existují i jiné věci než jen vydělávání peněz. Měli bychom si uvědomit, že když si nic neužijeme a budeme se jen honit za penězi, nakonec zemřeme, ale peníze zůstanou. Někteří lidé používají toto přísloví také jako omluvu pro marnotratnost a rozhazování. Od takových ale raději dále. Kdo nezná hodnotu peněz a chová se až příliš papalášsky, nebude pravděpodobně dobrým člověkem.

Bez peněz do hospody nelez

A zase jsme u toho. Toto přísloví znamená, že bychom si neměli kupovat věci na které nemáme. Pokud nemám na pivo v hospodě, tak tam prostě nepůjdu. Řada lidí se však podle toho nechová a zadlužuje se stále více a více, což nevede k ničemu dobrému.

Peněz nemusí být moc, ale musí být furt

Autorem tohoto velmi pravdivého citátu je Otto Wichterle, český vynálezce kontaktních čoček. Je to samozřejmě velká pravda. Peníze potřebujeme pořád. Každý měsíc se musí platit složenky, jídlo, nájemné a další poplatky. Bez peněz prostě nelze žít.

Peníze jsou jako ježek. Dají se snadno chytit, ale udržet je lze jen velmi těžko

Další velmi pravdivý citát. Jeho autorem je Archilochos, slavný řecký filozof. Vydělat peníze je snazší než je následně udržet a neutratit za hlouposti. Vzpomeňte si na tohle přísloví až si v práci budete dávat za 12 Kč další kafe z automatu.

Nejlepší věci v životě jsou zdarma

Tohle je další velká pravda. Lásku, štěstí a spokojenost si za peníze nekoupíš. Můžeš mít prachů plnou stodolu, ale když nebudeš mít pro koho žít a s kým si je užívat, jsou k ničemu. Tenhle citát Johna Goodmana by se měl do kamene tesat.

Oběd zdarma neexistuje aneb za vším hledej peníze

Milton Friedman pronesl tyhle krásné věty na svých přednáškách. Jsou odrazem moderní kapitalistické společnosti, ze které se vytrácí nezištná touha pomoci druhému a hledají se jen způsoby jak získat od druhého peníze. Kamarádi, kteří se k vám otočí zády když jste na dně, ale jakmile máte nějaké peníze, hned jsou u vás. Však to znáte.

Tak to je pro dnešek všechno. Pokud znáte nějaké další přísloví či citáty o penězích podělte se s námi o ně v komentářích.

Kdo byla Polednice?

Karel Jaromír Erben ve své Kytici vykreslil Polednici jako osobu s křivýma nohama, s berlí a šátkem přes hlavu, jejíž hlas zněl tak jako vichřice. Jak ale lidé vůbec na Polednici přišli?

Podle české lidové slovesnosti si lidé představovali Polednici jako zlou čarodějnici, která měla za úkol strašit děti v pravé poledne. Tato postava se dokonce dostala i do francouzské kultury, kam jí přinesl Roger Caillois, který se zabýval etnologií a antropologií a napsal o Polednici dizertační práci.

Ve známé Erbenově básni jde o to, že malé dítě zlobí svou maminku a nechce si hrát. Maminka chvátá, aby stihla uvařit oběd pro otce který se má v poledne vrátit z práce. Když se dítě vzteká a nechce si hrát, zavolá na něj matka Polednici, která si pro něj přijde. Matka se snaží své dítě ochránit a přitiskne je k sobě tak silně, až ho udusí. Sama ztratí vědomí a otec, který se mezitím vrátí z práce jí nakonec vzkřísí. Bohužel dítě se mu již vzkřísit nepodařilo.

Tahle Erbenova báseň nám tak dává jedno důležité ponaučení. Nikdy bychom se neměli nechat unést hněvem a zlobou a vypustit z pusy něco čeho bychom mohli později litovat.

Tajemství Davida Ratha

Útok vejci na Davida RathaKauza bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, který byl minulý týden zadržen policií se sedmi milióny korun v krabici od vína, začíná nabývat nebývalých rozměrů. Včera mandátní a imunitní výbor Poslanecké sněmovny doporučil vydat doktora Ratha. Přesto je celé vyšetřování zahaleno tajemstvím a provází ho řada nejasností. V tomto článku se pokusím nad některými z těchto nejasnostní pozastavit

Proč zrovna David Rath?

Přestože David Rath není zřejmě žádný svatoušek, je zarážející, že se policie rozhodla konat zrovna v jeho případě a ne v kauzách jako jsou Promopro, IZIP, apod., ve kterých jde o mnohem více peněz a zcela určitě by bylo co vyšetřovat. Navíc je celé načasování akce poněkud zvláštní, protože na podzim se mají konat krajské volby a vzhledem k volebním preferencím ČSSD tato kauza vypadá poněkud zvláštně. Netroufám si spekulovat zda se jedná skutečně jen o náhodu nebo záměr, ale je poněkud zvláštní, že jako první se šetří kauza bývalého socdemáka.

Napadení Šejnosta

V pondělí večer byl advokát Mgr. Šejnost, který měl dělat mluvčího rodině Davida Ratha údajně napaden neznámými muži před jednou z restaurací na Kladně. Následně se od Šejnosta distancovala manželka Davida Ratha s tím, že pro ně již nepracuje. Vyrojila se také celá řada spekulací ohledně zastupování Davida Ratha právnickým esem – doktorkou Klárou Samkovou. Nakonec tato možnost podle vyjádření Kláry Samkové padla – prý s ní nikdy nikdo nejednal, a tak je pro ní celá záležitost passé.

Promluví David Rath?

MUDr. Rath toho zcela jistě hodně ví o zákulisních hrách a machinacích a jeho zatčení muselo vyvolat zděšení nejen mezi poslanci ČSSD, ale i napříč politickou scénou. Pokud se DR rozhodne spolupracovat s policií a pustí nějaké informace, můžeme se dočkat i mnohem rozsáhlejšího vyšetřování.

Ať je to tak nebo tak, celý případ je zatím v šetření a uvidíme co se z něj vyvrbí. Dokonce se objevují spekulace, že zatčení Davida Ratha nebylo tak úplně košer podle zákona a je možné, že bude z vazby propuštěn a jeho vyšetřování zastaveno.

Co si o tom myslíte Vy? Je David Rath vinen nebo ne? A jak kauza dopadne?

Tajemství kontaktních čoček

Málokterý uživatel kontaktních čoček si uvědomuje, jaký zázrak mu denně zpříjemňuje a usnadňuje život. Kontaktní čočky slouží především ke korekci optických vad (dalekozrakost, krátkozrakost, astigmatismus, presbyopie), ale používají se také z terapeutických důvodů (jejich úkolem je napomáhat léčebnému procesu) nebo z kosmetických důvodů (mohou změnit barvu oka).

ČokostrojSnaha korigovat vady zraku pomocí kontaktních čoček sahá do dávné minulosti – touto myšlenkou se zabýval už Leonardo da Vinci. V 19. století se začaly vyrábět první tvrdé kontaktní čočky. Byly skleněné, což přinášelo řadu problémů a znemožnilo masové rozšíření takové zdravotnické pomůcky. Oční rohovka je totiž velice citlivá a nesnáší dotyk jakéhokoliv cizího předmětu (proto tolik slzíme, pokud nám do oka vnikne sebemenší zrnko prachu – oko se brání a snaží se cizí prvek vyplavit). Dalším problémem, který nedokázali historické kontaktní čočky překonat, je fakt, že rohovka potřebuje kyslík a ten přijímá ze vzduchu. Veliké zlepšení nepřinesl ani vynález plexiskla v roce 1933, ze kterého se začaly čočky vyrábět.

Professor Otto Wichterle - vynálezce kontaktních čočekObrovský zlom nastal až v roce 1952, když český profesor Otto Wichterle a jeho kolega Drahoslav Lím objevili hydrofilní polymer, který se stal materiálem pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Nebylo však snadné čočku z tohoto materiálu vyrobit, až po mnoha bádáních profesor Wichterle sám doma zhotovil tzv. čočkostroj, který umožňoval výrobu čoček pomocí odstředivého lití. Zajímavostí je, že pan profesor tento stroj zhotovil ze stavebnice Merkur a poháněl ho dynamem z jízdního kola. Čočkostroj dodnes stále existuje. Smutné je, že kvůli konfliktům s vládnoucí komunistickou mocí, byl bez Wichterleho vědomí prodán patent na výrobu kontaktních čoček do USA a to za jeho zlomkovou hodnotu. Profesor Wichterle byl zbaven veškerých vedoucích postů a až v roce 1990 se tento jedinečný člověk, autor více než 150 patentů a vynálezů, stal předsedou Československé akademie věd. Zemřel v roce 1998.

Vývoj kontaktních čoček neustále pokračuje. Dnes si mohou uživatelé vybrat měkké kontaktní čočky hydrogelové nebo taktéž silikon-hydrogelové, mohou si zvolit dobu jejich nošení i četnost výměny. A právě profesor Wichterle má největší zásluhu na tom, že jsou kontaktní čočky v dnešní době široce rozšířené, snadno dostupné a levné.

Pověra o majoru Gamelickerovi

Mezi zachránce našeho českého národa patří Blaničtí rytíři, kteří se mají objevit až bude Čechům nejhůř. Nevím jestli ta situace již nenastala, ale rytíři k nám zatím z hory Blaník na Vlašimsku nesestoupili. I proto si lidé vymýšlí stále další a další pověry a hledají spásu v tajemných postavách. Jednou z takových je i major Gamelicker.

Kdo je Gamelicker?

Říká se, že se tento major pražské kriminálky narodil kdesi na Moravě a postupně se vypracoval až na přední eso kriminálky v Ostravě. Poté založil jakýsi herní portál se stejnojmenným názvem a začal se učit novým věcem tak, že hrál hry online, zejména pak takové, kde mohl využít své brilantní střelecké schopnosti. Protože se to po revoluci v Čechách začalo mlít, odešel nakonec do Velké Británie, kde dlouhá léta působil ve Scotland Yardu. Poté co se pohádal s francouzskou Sureté, vrátil se zpátky do České republiky, kde se opět věnoval kriminalistice. Oženil se a zbytek života strávil vzpomínkami na své největší případy.

Otázkou zůstává zda tento major skutečně existuje nebo se jedná o fikci a jakousi tajemnou legendu. To už musíte zjistit sami. Jediné co jsem o něm zjistil je níže uvedené video, ve kterém se snažil na udici ulovit nějakou přítelkyni…

Legenda o českém patologovi Václavu Treitzovi

Václav Treitz se narodil 9. dubna 1819 v Hostomicích pod Brdy a zemřel 27. srpna 1872 v Praze. Byl jedním z předních českých lékařů a anatomů své doby. V některých publikacích je jeho jméno psáno německy jako Wenzel Treitz. Studoval gymnázium v Benešově a medicínu v Praze. Působil mimo jiné v Rakousku u významného anatoma Josefa Hyrtla. Později také působil v polském Krakově jako lékař na Jageloonské univerzitě.  Po svém návratu do Čech v roce 1855 se stal v Praze profesorem anatomie a patologie. V Praze založil Ústav patologické anatomie pro pražské lékařské fakulty.

Popsal jednu z vnitřních kýl (hernií) a celou řadu dalších anatomických struktur (musculus suspensorius duodeni – Treitzův sval).

Přestože byl úspěšným a uznávaným profesorem patologické anatomie, spáchal v roce 1872 sebevraždu, a to s pomocí prudkého jedu – kyanidu draselného. Dům, kde se Václav Treitz narodil je v Hostomicích pod Brdy označen pamětní deskou (viz. obrázek níže).

Václav Treitz - jeho rodný dům
Rodný dům Václava Treitze

 

Jeho sebevražda se odehrála v Praze za nevyjasněných okolností. Zůstává dodnes záhadou proč si tento úspěšný profesor patologické anatomie sáhl na život…

Pranostiky na červenec

Červenec je nejteplejším měsícem v roce (i když v některých letech to nebývá až tak úplně pravidlem). Je to doba zrání ovoce a obilí a také období kdy si začínáme uvědomovat blížící se podzim, a tak se s ním pojí celá řada zajímavých pranostik o počasí i zemědělství. Některé z těch nejznámějších červencových pranostik vám přinášme v tomto příspěvku.

Pranostiky na červenec
Pranostiky na červenec

Pranostiky na červenec – obecné

Červenec – úrody blíženec.
Co červenec končí, srpen začíná.
Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
Červenec je nejteplejší měsíc v roce.
Na mokrý červenec  následuje bouře a krupobití.
Jaký červenec, takový leden.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Nebyl -li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Slunce peče – déšť poteče.

Pranostiky na červenec – podle data

2. červenec
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce.

4.červenec
Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
Déšť na Prokopa – zmokne každá kopa.

10.červenec
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.

13.červenec
Svatá Markéta, hodila srp do žita.
Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.

25.červenec
Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.

26.červenec
Svatá Anna – chladna z rána.
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.

Svatební zvyky a pověry

Svatba patří od pradávna mezi jeden z nejdůležitějších životních okamžiků. Už od pohanských dob se k ní váže spousta pověr a rituálů. Další se přidali v éře křesťanství a nově k nám doléhají i některé zvyky z anglosaského světa. Některé z nich bychom vám zde chtěli představit:

  • Rýže, kterou hází svatebčané na novomanžele, symbolizuje plodnost.
  • svatební šaty nevěsty by měly obsahovat něco starého, nového, vypůjčeného a modrého.
  • Ženich nesmí vidět nevěstu ve svatebních šatech před obřadem, jinak se brzy rozejdou.
  • Střepy přináší štěstí. Na svatbě má nevěsta rozbít talíř. Zamést střepy už musí samozřejmě manžel. Tento zvyk se také někdy praktikuje tak, že oba manželé společně rozbijí talíř a společně ho také uklidí, tak že jeden dostane lopatku a druhý smetáček.
  • Nenoste šperky s modrými kameny. Symbolizují modřiny, kterých se dočkáte od manžela.
  • Plechovky za auty, které znáte z amerických filmů, odhání zlé duchy a chudobu.
  • S duchy souvisí i další pověra. Ženich by měl nevěstu přenést přes práh nového domu, aby se v její dlouhé sukni dovnitř nedostali také zlí duchové.
  • Novomanželé mají jíst z jednoho talíře, což symbolizuje vzájemnou harmonii.
  • Nevěsta za záda hází svatební kytici. Kdo ji první chytí, bude mít svatbu jako další v pořadí.

Anglická přísloví

Anglická přísloví

Anglie je nesmírně zajímavá země s bohatou historií a kulturní tradicí. Ostrovní poloha a trochu deštivější počasí se nezaměnitelně vrylo do charakteru zdejších lidí. Stejně tak námořní tradice, která dává Britům mnohem širší pohled na svět a na to co se v něm děje. Díky tomu tak Britové mají spoustu opravdu moudrých a vtipných přísloví, z nichž některé už určitě znáte. Pojďte si s námi připomenout ty nejznámější:

Moudrý člověk bere věci, jak přicházejí.

Valouny v pohybu neobrůstají mechem.

Když začne opadávat spodní listí, to nahoře by se tomu nemělo začít smát.

Čestný muž nikdy nepodvádí víc než jednu ženu.

Ke svatbě nestačí, příteli, dva páry bosých nohou v posteli.

Stárnutím se člověk stává pošetilejším i moudřejším.

Žárlivost sladí lásku, ačkoliv sama žárlivost je trpká.

O knize se dá soudit i podle názvu.

Kdo se chce dožít stáří, musí s tím začít už v mládí.

U koho v duši bázeň, u toho v srdci Bůh a v povaze stud.

Bázlivé srdce nikdy nezíská krásnou dámu.

Bez přátel není štěstí a bez neštěstí nepoznáte přátelé.

Komu není nic dobré, není dobrý sám.

Nikdy bychom neměli sny, kdybychom neměli sílu je uskutečnit.

Kde není lásky, vynikne každá chyba.

Mluvte pěkně a myslete si, co chcete.

Můj dům – můj hrad.

Co platit musíš, plať s úsměvem.

S moudrými rozmlouvati – rozhled rozšířiti, s hlupáky se baviti – vlastního rozumu pozbýti.

I lev musí odhánět mouchy.

Mluvit o lásce znamená podněcovat ji.

Ke sňatku potřebuješ víc než čtyři bosé nohy v posteli.

Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi.

Tomu, kdo ti leze na nervy, půjč.

V tropech nás obtěžují moskyti, v Evropě máme zase novináře.

Kde je stáří zlé, tam se mládí nic dobrého nenaučí.

Člověk nikdy neví, co dovede, dokud to nezkusí.

Přítel je ten, který přichází, když celý svět odešel.

Přítel je člověk, který přichází tehdy, když už všichni odešli.

Samota je často nejlepší společností.

Čím více poznávám lidi, tím mám raději psy.

Poměrně vzdělaný… na Američana.

Čím víc poznávám lidi, tím víc miluji psy.

Miluj málo, miluj dlouho.

Bože nezapomeň na nás, i když my zítra asi zapomeneme na tebe.

Spolu celá rodina – dílo boží počíná.

Když už psa bít, nejlépe cizí rukou.

Mluvit o lásce znamená rozněcovat ji.

Manželku musím vyhledat ve všední den, ne v neděli.

Kdo nemá bohatých rodičů, může mít bohaté srdce.

Milujícím rostou růže pod nohama.

Kdo miluje, lépe žije, právě tak jako ten lépe chodí, kdo umí tančit.

Důvěřovat každému je stejně pochybné jako nedůvěřovat nikomu.

Čest a pohodlí bydlí zřídka pod jednou střechou.

Jestliže žijete ve skleněném domě, neházejte z dlouhé chvíle kamením.

Ruka, která hýbe kolébkou, hýbe celým světem.

Nejhorší způsob chudoby – chudoba ducha.

Madona je považována za symbol sexu, přitom je přitažlivá jako sekačka na trávu.

Pěstounem svědomí je stud.

Měj mnoho známých a málo přátel.

Víte proč Škoda dodává své automobily s vyhřívaným zadním sklem ? Aby Vás nezábly v zimě ruce až ho budete tlačit!

Pranostiky měsíce Ledna

Se zimním měsícem Lednem se samozřejmě pojí skoro až neskutečné množství pranostik a pověr. Některé jsou velmi známé, ale u některých jsme si téměř jistí, že jste je ještě nikdy neslyšeli a možná je neslyšeli ani vaše babičky. Právě proto jsme pro vás přichystali i tento článek, který vás s mnoha lednovými pověrami seznámí. V první části máme pranostiky, které se vážou k celému měsíci a hned následují přímo pranostiky pro jednotlivé dny a svátky.

Pranostiky pro měsíc Leden

V lednu za pec si sednu.
V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.
Ve dne jas, v noci mráz.

Leden jasný, roček krásný.
Leden studený, duben zelený.

Lednová zima i na peci je znát.

Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Mokrý leden – prázdné sudy (neurodí se vína).

Suchý leden, mokrý červen.
Mlhavý leden – mokré jaro.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Lednové mlhy věští mokré jaro.

V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Roste den, roste i zima.
Neudrží leden, neudrží ani jeden.

1. ledna (Nový rok)
Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
Na Nový rok hezky, bude tak i o žních.
Na Nový rok o slepičí krok.

2. ledna (Makaria)
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.

3. ledna (Jenovefy)
Třetí den ledna jasný – časné bouřky.

4. ledna (Idy)
Svatá Ida, ta dne přidá.

5. ledna (Jména Ježíš)
Na Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž.
Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.

6. ledna (Tří králů)
Na tři krále o krok dále.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hojně bramborů.
Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice.

Masopust (od 6. ledna do popeleční středy)
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
Jsou-li v masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.

7. ledna (Luciána)
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

8. ledna (Erharta)
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

9. ledna (Basilisy)
O svatém Baziliši zima všudy čiší.

10. ledna

Když 10. ledna slunce svítí, budem žita i vína hojnost míti.

11. ledna (Hygin)
Na svatého Hygina pravá zima začíná.

14. ledna (Hilaria; Vigilia)
Svatý Hilarius – vyndej saně, schovej vůz!
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když neřídil, to je břídil.

15. ledna (Pavla poustevníka)
Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok: větrný den – mokrý rok.

16. ledna (Marcela)
Na svatého Marcela zima leze do těla.

17. ledna (Antonína poustevníka)
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.

18. ledna (Prisky)
Na svatého Priska pod saněmi píská.

19. ledna (Kanuta)
Na svatého Kanuta přichází zima krutá.

20. ledna (Fabiána a Šebestiána)
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Na svatýho Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.

21. ledna (Anežky Římské)
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

22. ledna (Vincence)
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.

24. ledna (Timotea)
Svatý Tymotyj ledy láme, nemá-li je, nadělá je.

25. ledna (Pavla obrácení)
Na Pavla obrácení i zima se promění – buď popustí nebo zhustí.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.

26. ledna (Polykarpa)
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

28. ledna (Karla Velikého)
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

29. ledna (Františka Saleského)
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.