Pověra o majoru Gamelickerovi

Mezi zachránce našeho českého národa patří Blaničtí rytíři, kteří se mají objevit až bude Čechům nejhůř. Nevím jestli ta situace již nenastala, ale rytíři k nám zatím z hory Blaník na Vlašimsku nesestoupili. I proto si lidé vymýšlí stále další a další pověry a hledají spásu v tajemných postavách. Jednou z takových je i major Gamelicker.

Kdo je Gamelicker?

Říká se, že se tento major pražské kriminálky narodil kdesi na Moravě a postupně se vypracoval až na přední eso kriminálky v Ostravě. Poté založil jakýsi herní portál se stejnojmenným názvem a začal se učit novým věcem tak, že hrál hry online, zejména pak takové, kde mohl využít své brilantní střelecké schopnosti. Protože se to po revoluci v Čechách začalo mlít, odešel nakonec do Velké Británie, kde dlouhá léta působil ve Scotland Yardu. Poté co se pohádal s francouzskou Sureté, vrátil se zpátky do České republiky, kde se opět věnoval kriminalistice. Oženil se a zbytek života strávil vzpomínkami na své největší případy.

Otázkou zůstává zda tento major skutečně existuje nebo se jedná o fikci a jakousi tajemnou legendu. To už musíte zjistit sami. Jediné co jsem o něm zjistil je níže uvedené video, ve kterém se snažil na udici ulovit nějakou přítelkyni…

Legenda o českém patologovi Václavu Treitzovi

Václav Treitz se narodil 9. dubna 1819 v Hostomicích pod Brdy a zemřel 27. srpna 1872 v Praze. Byl jedním z předních českých lékařů a anatomů své doby. V některých publikacích je jeho jméno psáno německy jako Wenzel Treitz. Studoval gymnázium v Benešově a medicínu v Praze. Působil mimo jiné v Rakousku u významného anatoma Josefa Hyrtla. Později také působil v polském Krakově jako lékař na Jageloonské univerzitě.  Po svém návratu do Čech v roce 1855 se stal v Praze profesorem anatomie a patologie. V Praze založil Ústav patologické anatomie pro pražské lékařské fakulty.

Popsal jednu z vnitřních kýl (hernií) a celou řadu dalších anatomických struktur (musculus suspensorius duodeni – Treitzův sval).

Přestože byl úspěšným a uznávaným profesorem patologické anatomie, spáchal v roce 1872 sebevraždu, a to s pomocí prudkého jedu – kyanidu draselného. Dům, kde se Václav Treitz narodil je v Hostomicích pod Brdy označen pamětní deskou (viz. obrázek níže).

Václav Treitz - jeho rodný dům
Rodný dům Václava Treitze

 

Jeho sebevražda se odehrála v Praze za nevyjasněných okolností. Zůstává dodnes záhadou proč si tento úspěšný profesor patologické anatomie sáhl na život…

Souhvězdí Lva a jeho mýty

Souhvězdí Lva patří mezi jedno z nejzajímavějších a nejznámějších na severní obloze, tedy takové které si můžeme prohlédnout i my. Je charakteristické tím, že se skládá z pěti jasných hvězd z nichž ta nejzářivější má jméno Regulus. K tomuto souhvězdí se váže hned několik zajímavých legend, z nichž vám některé v tomto článku prozradíme.

První prastará legenda praví, že souhvězdí dostalo své jméno podle lva, jehož kůži nebylo možno probodnout žádnou zbraní. Úkolem zabít tohoto obávaného lva pověřil Mykénský král Eurystenes hrdinu Herakla, pro kterého se měla stát první ze slavných dvanácti zkoušek. Určitě si vzpomínáte, že Herkules nejdříve lva omráčil kyjem a potom jej zardousil holýma rukama. Pak vlastním drápem šelmy stáhl její kůži a oblékl se do ní. Tak mu pak sloužila jako pancíř, lebka lva jako přilba a lví kůže s hřívou je jeho poznávacím znamením na mnoha vyobrazeních.

Zajímavé je, že i ostatní starověké národy nezávisle na sobě, poznali v souhvězdí lva právě tu svojí divokou šelmu, která žije na jejich území. Tedy kromě Číňanů, kteří viděli v souhvězdí Lva spíše koně.

Souhvězdí zvěrokruhu bylo známé také v Mezopotámii. Tehdy považovali slunce ve Lvu za vyjádření největší moci slunečního božstva. Toto souhvězdí se nachází na jarní obloze pod „podvozkem“ Velkého vozu. Lví hřívu tvoří útvar podobný srpnu. Srdce lva tvoří jasná hvězda Regulus (malý král), který je dvakrát větší 120krát svítivější než Slunce. V knize Souhvězdí a jejich mýty jsem se dočetl:

„V souhvězdí se objevuje mezi 11. a 20.listopadem meteorický roj známý jako leoniny. Jsou to pozůstatky Tempelovy komety. Každých 33 let je roj obzvláště hustý. Například roku 1966 bylo pozorováno až 100 000 meteorů za hodinu!“

Ke lvu se tulí Malý lev, ale není tak viditelný jako on. Jedná se o malou skupinu hvězd poblíž souhvězdí Lva. A ještě vám poradíme jednu důležitou věc. Pokud byste se chtěli souhvězdím lva pokochat, tak je nejlépe je v  České republice vidět v dubnu! Až se tedy na jaře podíváte na oblohu zavzpomínejte i na tyto legendy.