Pranostiky na červenec

Červenec je nejteplejším měsícem v roce (i když v některých letech to nebývá až tak úplně pravidlem). Je to doba zrání ovoce a obilí a také období kdy si začínáme uvědomovat blížící se podzim, a tak se s ním pojí celá řada zajímavých pranostik o počasí i zemědělství. Některé z těch nejznámějších červencových pranostik vám přinášme v tomto příspěvku.

Pranostiky na červenec
Pranostiky na červenec

Pranostiky na červenec – obecné

Červenec – úrody blíženec.
Co červenec končí, srpen začíná.
Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
Červenec je nejteplejší měsíc v roce.
Na mokrý červenec  následuje bouře a krupobití.
Jaký červenec, takový leden.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Nebyl -li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Slunce peče – déšť poteče.

Pranostiky na červenec – podle data

2. červenec
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce.

4.červenec
Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
Déšť na Prokopa – zmokne každá kopa.

10.červenec
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.

13.červenec
Svatá Markéta, hodila srp do žita.
Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.

25.červenec
Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.

26.červenec
Svatá Anna – chladna z rána.
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.

Pranostiky měsíce Ledna

Se zimním měsícem Lednem se samozřejmě pojí skoro až neskutečné množství pranostik a pověr. Některé jsou velmi známé, ale u některých jsme si téměř jistí, že jste je ještě nikdy neslyšeli a možná je neslyšeli ani vaše babičky. Právě proto jsme pro vás přichystali i tento článek, který vás s mnoha lednovými pověrami seznámí. V první části máme pranostiky, které se vážou k celému měsíci a hned následují přímo pranostiky pro jednotlivé dny a svátky.

Pranostiky pro měsíc Leden

V lednu za pec si sednu.
V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.
Ve dne jas, v noci mráz.

Leden jasný, roček krásný.
Leden studený, duben zelený.

Lednová zima i na peci je znát.

Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Mokrý leden – prázdné sudy (neurodí se vína).

Suchý leden, mokrý červen.
Mlhavý leden – mokré jaro.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Lednové mlhy věští mokré jaro.

V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Roste den, roste i zima.
Neudrží leden, neudrží ani jeden.

1. ledna (Nový rok)
Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
Na Nový rok hezky, bude tak i o žních.
Na Nový rok o slepičí krok.

2. ledna (Makaria)
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.

3. ledna (Jenovefy)
Třetí den ledna jasný – časné bouřky.

4. ledna (Idy)
Svatá Ida, ta dne přidá.

5. ledna (Jména Ježíš)
Na Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž.
Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.

6. ledna (Tří králů)
Na tři krále o krok dále.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hojně bramborů.
Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice.

Masopust (od 6. ledna do popeleční středy)
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
Jsou-li v masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.

7. ledna (Luciána)
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

8. ledna (Erharta)
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

9. ledna (Basilisy)
O svatém Baziliši zima všudy čiší.

10. ledna

Když 10. ledna slunce svítí, budem žita i vína hojnost míti.

11. ledna (Hygin)
Na svatého Hygina pravá zima začíná.

14. ledna (Hilaria; Vigilia)
Svatý Hilarius – vyndej saně, schovej vůz!
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když neřídil, to je břídil.

15. ledna (Pavla poustevníka)
Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok: větrný den – mokrý rok.

16. ledna (Marcela)
Na svatého Marcela zima leze do těla.

17. ledna (Antonína poustevníka)
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.

18. ledna (Prisky)
Na svatého Priska pod saněmi píská.

19. ledna (Kanuta)
Na svatého Kanuta přichází zima krutá.

20. ledna (Fabiána a Šebestiána)
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Na svatýho Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.

21. ledna (Anežky Římské)
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

22. ledna (Vincence)
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.

24. ledna (Timotea)
Svatý Tymotyj ledy láme, nemá-li je, nadělá je.

25. ledna (Pavla obrácení)
Na Pavla obrácení i zima se promění – buď popustí nebo zhustí.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.

26. ledna (Polykarpa)
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

28. ledna (Karla Velikého)
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

29. ledna (Františka Saleského)
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

Pranostiky počasí pro měsíc Srpen

Srpen má nejkrásnější počasí v roce.

Srpen začíná, co červenec končil.

Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.

Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.

Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.

Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.

Srpen a únor – tepla a zimy úmor.

V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.

Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.

Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.

V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.

Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.

Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.

Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.

Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.

Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.

Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.

Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.

Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.

V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.

Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.

Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.

Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.

Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.

Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.

Když pálí srpen, bude pálit i víno.

V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít víno dosti.

Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.

Moc hub srpnových – moc vánic sněhových.

Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.

Když srpen z počátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.

Šedá mlha v srpnu nezdravá.

Srpen klasy klidí a ovoce dospělé vidí.