Co je to Fata Morgana

Fata Morgana je velmi zajímavý přírodní jev, se kterým se občas setkáváme, třeba na rozpálené silnici. Jestli je ale někde Fata Morgana obzvláště častá, pak je to v poušti a ve vyprahlých krajinách. Už staří Egypťané věřili tomu, že fata morgana je fantom Země, který není z tohoto světa. Tato legenda také říká, že každé místo na Zemi má svoji vlastní duši.

Fata Morgana oázy v poušti

Další velmi známá asociace, která vás určitě napadne v souvislosti s Fata Morganou je obraz, kdy po nekonečné poušti putuje karavana a najednou se v dálce objeví nádherná zelená oáza. Samozřejmě s palmami, jezírkem a možná nějakými budovami. Jak se ale karavana vydá k směrem k oáze, tak se obraz postupně rozpíjí, až úplně zmizí. Lidé i zvířata tak mají smůlu, protože to byla pouhopouhá iluze a klam Fata Morgany!

Víte ale vůbec jak takový Fata morgana vzniká? Vlastně jde o jednoduchý optický jev v atmosféře, kdy lze vidět obraz vzdáleného objektu zrcadlícího se ve vzduchu díky teplotní inverzi. Podstatu tvoří ve fyzice známý princip tzv. nejmenšího času. S tímto principem přišel již kolem roku 1650 Francouz Pierre Fermat, který tvrdil: „Světlo si vybírá ze všech možných drah, kterými se může dostat z jednoho bodu do druhého takovou dráhu, kterou projde za nejkratší čas.“

Jméno tohoto záhadného jevu je odvozeno od Morgany Le fay (v překladu víla Morgana), mýtické sestry anglického krále Artuše. Zrcadlené předměty se zdají být neskutečné, volně se vznášejí ve vzduchu. Jsou to jakési „vzdušné zámky„. Často jsou tyto jevy pozorovány na rozsáhlých rovných homogenních plochách, např. v polárních oblastech nebo také v horských sedlech, případně nad vodními hladinami po chladném ránu či po rychlém ochlazení vzduchu.

Teď už snad budete o tomto zajímavém a tajemné jevu vědět něco více a příště se jím nenecháte zaskočit. I když existují případy, kdy prá Fata Morgana neodráží jenom okolní prostor, ale stane se jakýmsi oknem do budoucnosti a ukazuje co se bude na daném místě dít v budoucnu…

Jak poznat vlkodlaka

Vlkodlak, neboli jak pravý odborná literatura člověk, který má schopnost se přeměnit na vlka. V lidské formě by měl být stejný jako všichni ostatní. Traduje se, že má ale přeci jenom pár specifických znaků, kterého odliší. Podle těchto vnějších znaků, by mělo jít vlkodlaka poznat. Proto asi také bylo v Evropě vyšetřováno tolik případů. Je totiž dost lidí i dnes, kteří takové znaky mohou vykazovat. Jsou to hlavně tyto:

Tajemství vlkodlaka

  • špičaté uši, případně zmenšené zašpičatělé uši
  • prodloužený prostředníček na ruce, někdy se uvádí i jiný prst
  • chlupaté dlaně, případně nadměrné ochlupení na obličeji nebo na nezvyklých místech po těle
  • má stejná zranění, která utrží ve vlčí podobě
  • dlouhé zakroucené nehty podobající se drápům, někdy i zabarvené do červena
  • nezvyklé tetování, nejčastěji s motivem měsíce
  • je nervóznější než normální lide v přítomnosti ohne a stříbra
  • vystrčené zuby nebo zvětšené tesáky
  • husté obočí spojené nad kořenem nosu
  • musí spát s otevřenými čelistmi, jinak je pro něho obtížné je otevřít
  • po transformaci bývá velmi unavený, můžou se u něho projevit i některé náznaky vlčího chování
  • zvířata jsou v jeho přítomnosti nervózní, obzvláště pak psi
  • pokud se oholí, jeho kůže zůstává drsná, zvláště na dlaních