Povera

Červenec je nejteplejším měsícem v roce (i když v některých letech to nebývá až tak úplně pravidlem). Je to doba zrání ovoce a obilí a také období kdy si začínáme uvědomovat blížící se podzim, a tak se s ním pojí celá řada zajímavých pranostik o počasí i zemědělství. Některé z těch nejznámějších červencových pranostik vám přinášme v tomto příspěvku.

Pranostiky na červenec – obecné

Červenec – úrody blíženec.
Co červenec končí, srpen začíná.
Co červenec neuvaří – srpen nedopeče.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
Červenec je nejteplejší měsíc v roce.
Na mokrý červenec  následuje bouře a krupobití.
Jaký červenec, takový leden.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Nebyl -li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Slunce peče – déšť poteče.

Pranostiky na červenec – podle data

2. červenec
Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce.

4.červenec
Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa.
Déšť na Prokopa – zmokne každá kopa.

10.červenec
Jaká povětrnost na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří.

13.červenec
Svatá Markéta, hodila srp do žita.
Na Markétu když prší, ořechy ze stromu srší.

25.červenec
Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí.
Na svatého Jakuba, brambor prvá úroda.

26.červenec
Svatá Anna – chladna z rána.
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.

Svatba patří od pradávna mezi jeden z nejdůležitějších životních okamžiků. Už od pohanských dob se k ní váže spousta pověr a rituálů. Další se přidali v éře křesťanství a nově k nám doléhají i některé zvyky z anglosaského světa. Některé z nich bychom vám zde chtěli představit:

• Rýže, kterou hází svatebčané na novomanžele, symbolizuje plodnost.
• svatební šaty nevěsty by měly obsahovat něco starého, nového, vypůjčeného a modrého.
• Ženich nesmí vidět nevěstu ve svatebních šatech před obřadem, jinak se brzy rozejdou.
• Střepy přináší štěstí. Na svatbě má nevěsta rozbít talíř. Zamést střepy už musí samozřejmě manžel. Tento zvyk se také někdy praktikuje tak, že oba manželé společně rozbijí talíř a společně ho také uklidí, tak že jeden dostane lopatku a druhý smetáček.
• Nenoste šperky s modrými kameny. Symbolizují modřiny, kterých se dočkáte od manžela.
• Plechovky za auty, které znáte z amerických filmů, odhání zlé duchy a chudobu.
• S duchy souvisí i další pověra. Ženich by měl nevěstu přenést přes práh nového domu, aby se v její dlouhé sukni dovnitř nedostali také zlí duchové.
• Novomanželé mají jíst z jednoho talíře, což symbolizuje vzájemnou harmonii.
• Nevěsta za záda hází svatební kytici. Kdo ji první chytí, bude mít svatbu jako další v pořadí.

Anglie je nesmírně zajímavá země s bohatou historií a kulturní tradicí. Ostrovní poloha a trochu deštivější počasí se nezaměnitelně vrylo do charakteru zdejších lidí. Stejně tak námořní tradice, která dává Britům mnohem širší pohled na svět a na to co se v něm děje. Díky tomu tak Britové mají spoustu opravdu moudrých a vtipných přísloví, z nichž některé už určitě znáte. Pojďte si s námi připomenout ty nejznámější:

Moudrý člověk bere věci, jak přicházejí.

Valouny v pohybu neobrůstají mechem.

Když začne opadávat spodní listí, to nahoře by se tomu nemělo začít smát.

Čestný muž nikdy nepodvádí víc než jednu ženu.

Ke svatbě nestačí, příteli, dva páry bosých nohou v posteli.

Stárnutím se člověk stává pošetilejším i moudřejším.

Žárlivost sladí lásku, ačkoliv sama žárlivost je trpká.

O knize se dá soudit i podle názvu.

Kdo se chce dožít stáří, musí s tím začít už v mládí.

U koho v duši bázeň, u toho v srdci Bůh a v povaze stud.

Bázlivé srdce nikdy nezíská krásnou dámu.

Bez přátel není štěstí a bez neštěstí nepoznáte přátelé.

Komu není nic dobré, není dobrý sám.

Nikdy bychom neměli sny, kdybychom neměli sílu je uskutečnit.

Kde není lásky, vynikne každá chyba.

Mluvte pěkně a myslete si, co chcete.

Můj dům – můj hrad.

Co platit musíš, plať s úsměvem.

S moudrými rozmlouvati – rozhled rozšířiti, s hlupáky se baviti – vlastního rozumu pozbýti.

I lev musí odhánět mouchy.

Mluvit o lásce znamená podněcovat ji.

Ke sňatku potřebuješ víc než čtyři bosé nohy v posteli.

Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi.

Tomu, kdo ti leze na nervy, půjč.

V tropech nás obtěžují moskyti, v Evropě máme zase novináře.

Kde je stáří zlé, tam se mládí nic dobrého nenaučí.

Člověk nikdy neví, co dovede, dokud to nezkusí.

Přítel je ten, který přichází, když celý svět odešel.

Přítel je člověk, který přichází tehdy, když už všichni odešli.

Samota je často nejlepší společností.

Čím více poznávám lidi, tím mám raději psy.

Poměrně vzdělaný… na Američana.

Čím víc poznávám lidi, tím víc miluji psy.

Miluj málo, miluj dlouho.

Bože nezapomeň na nás, i když my zítra asi zapomeneme na tebe.

Spolu celá rodina – dílo boží počíná.

Když už psa bít, nejlépe cizí rukou.

Mluvit o lásce znamená rozněcovat ji.

Manželku musím vyhledat ve všední den, ne v neděli.

Kdo nemá bohatých rodičů, může mít bohaté srdce.

Milujícím rostou růže pod nohama.

Kdo miluje, lépe žije, právě tak jako ten lépe chodí, kdo umí tančit.

Důvěřovat každému je stejně pochybné jako nedůvěřovat nikomu.

Čest a pohodlí bydlí zřídka pod jednou střechou.

Jestliže žijete ve skleněném domě, neházejte z dlouhé chvíle kamením.

Ruka, která hýbe kolébkou, hýbe celým světem.

Nejhorší způsob chudoby – chudoba ducha.

Madona je považována za symbol sexu, přitom je přitažlivá jako sekačka na trávu.

Pěstounem svědomí je stud.

Měj mnoho známých a málo přátel.

Víte proč Škoda dodává své automobily s vyhřívaným zadním sklem ? Aby Vás nezábly v zimě ruce až ho budete tlačit!

Se zimním měsícem Lednem se samozřejmě pojí skoro až neskutečné množství pranostik a pověr. Některé jsou velmi známé, ale u některých jsme si téměř jistí, že jste je ještě nikdy neslyšeli a možná je neslyšeli ani vaše babičky. Právě proto jsme pro vás přichystali i tento článek, který vás s mnoha lednovými pověrami seznámí. V první části máme pranostiky, které se vážou k celému měsíci a hned následují přímo pranostiky pro jednotlivé dny a svátky.

V lednu za pec si sednu.
V lednu mráz – těší nás; v lednu voda – věčná škoda.
Ve dne jas, v noci mráz.

Leden jasný, roček krásný.
Leden studený, duben zelený.

Lednová zima i na peci je znát.

Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Mokrý leden – prázdné sudy (neurodí se vína).

Suchý leden, mokrý červen.
Mlhavý leden – mokré jaro.

Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Lednové mlhy věští mokré jaro.

V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
Roste den, roste i zima.
Neudrží leden, neudrží ani jeden.

1. ledna (Nový rok)
Na Nový rok déšť – o velikonocích sníh.
Na Nový rok hezky, bude tak i o žních.
Na Nový rok o slepičí krok.

2. ledna (Makaria)
Jaké počasí na svatého Makaria bývá, takové se i v září ozývá.

3. ledna (Jenovefy)
Třetí den ledna jasný – časné bouřky.

4. ledna (Idy)
Svatá Ida, ta dne přidá.

5. ledna (Jména Ježíš)
Na Jména Ježíš – ke kamnům nejblíž.
Je-li na Jména Ježíš hezký den, bude úrodný rok; je-li vítr, bude málo ovoce.

6. ledna (Tří králů)
Na tři krále o krok dále.
Na Tři krále mrzne stále.
Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hojně bramborů.
Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice.

Masopust (od 6. ledna do popeleční středy)
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
Jsou-li v masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.

7. ledna (Luciána)
O svatém Luciánu bývá často mlha k ránu.

8. ledna (Erharta)
O svatém Erhartu zima zebe do nártu.

9. ledna (Basilisy)
O svatém Baziliši zima všudy čiší.

10. ledna

Když 10. ledna slunce svítí, budem žita i vína hojnost míti.

11. ledna (Hygin)
Na svatého Hygina pravá zima začíná.

14. ledna (Hilaria; Vigilia)
Svatý Hilarius – vyndej saně, schovej vůz!
Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když neřídil, to je břídil.

15. ledna (Pavla poustevníka)
Na den svatého Pavla poustevníka pěkný den – dobrý rok: větrný den – mokrý rok.

16. ledna (Marcela)
Na svatého Marcela zima leze do těla.

17. ledna (Antonína poustevníka)
Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.

18. ledna (Prisky)
Na svatého Priska pod saněmi píská.

19. ledna (Kanuta)
Na svatého Kanuta přichází zima krutá.

20. ledna (Fabiána a Šebestiána)
O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu.
Na svatýho Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
Nezmrzne-li cikán do Fabiána a Šebestiána, potom už nezmrzne.
Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.

21. ledna (Anežky Římské)
O svaté Anežce od kamen se nechce.
Svatá Anežka když laskavá, vypustí skřivana z rukáva.

22. ledna (Vincence)
Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce.

24. ledna (Timotea)
Svatý Tymotyj ledy láme, nemá-li je, nadělá je.

25. ledna (Pavla obrácení)
Na Pavla obrácení i zima se promění – buď popustí nebo zhustí.
Medvěd na svatého Pavla obrácení obrací se na druhý bok.

26. ledna (Polykarpa)
Na svatého Polykarpa plná sněhu každá škarpa.

28. ledna (Karla Velikého)
Je-li Karel Veliký málo ledový, únor to zase napraví.

29. ledna (Františka Saleského)
Na Saleského Františka meluzína si často zapíská.

V tomto článku jsme si pro vás přichystali mnoho přísloví, které se říkají u našich západních sousedů v Německu. Samozřejmě mnoho z těchto přísloví je známých i u nás a některé jsou tak zlidovělé, že se vlastně ani neví, kde vznikly. Každopádně vám můžeme říci, že následující přísloví skutečně Němci znají. U těch několika prvních jsme vám dokonce našli i německé ekvivalenty, to abyste mohli zamachrovat až budete v Německu.

Dvakrát dává, kdo rychle dává. / Doppelt gibt, wer schnell gibt.

Cvičení dělá mistra. / Übung macht den Meister.

Lež má krátké nohy. / Lügen haben kurze Beine.

Jak zaseješ, tak sklidíš. / Wie die Saat, so die Ernte.

Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. / Was du heute kannst besorgen, das verschiebe nicht auf Morgen.

Hlad je nejlepší kuchař. / Hunger ist der beste Koch.

Nikdo není bez chyby. / Niemand ist ohne Fehl/Tadel.

Odvážnému štěstí přeje. / Dem Kühnen hilft das Glück.

Štěstí je jako sklo: jak snadno se rozbije!

Hlupáci dělají stále stejné hlouposti, ti šikovnější neustále nové.

Když vám neštěstí kouká do oken, přátelé tam ani nemrknou.

Žebrácká polévka nemá oči.

Jak staří hudou, tak mladí pískají.

Na rtech jméno boží – pod paží kradené zboží.

Kdo po světě skáče jako blecha po těle, má mnoho známých, žádné přátele.

Humor je, když se navzdory všemu smějeme.

Po obědě – zdřímni vsedě, po večeři otři knír – a na špacír!

Se hříchem bojuj, s hříšným se smiřuj.

U stolu a v posteli nesmí být muž nesmělý.

Hloupost a pýcha na jednom stromě rostou.

Láska je znovunarození.

Žena v pláči – horší, než když bota tlačí.

Všichni berou ohled na čas, jen čas na nikoho.

Když vletí bída do domu, láska vyletí oknem.

Za sebou můžeš nechat starce, nikdy však jeho zkušenost.

Mnoho cukru dítěti zkazí zuby muže.

Pomsta je sladká, ale snadno ti zkazí žaludek.

Týden pracovitého člověka je sedm dní, týden lenocha sedmkrát zítra.

Za sebou můžeš nechat starce, nikdy však jeho zkušenost.

Kdo mnoho slibuje, málo dává.

Loď by neměla viset na jedné kotvě a život na jedné naději.

Šťastný člověk, který za své štěstí neděkuje štěstí.

Pomsta je sladká, ale snadno ti zkazí žaludek.

Stáří se má ctít, mládí bránit.

Napřed si stanov cíl, pak k němu hledej cestu.

Udržuj hlavu chladnou a nohy v teple a přivedeš na mizinu i toho nejlepšího doktora.

Pivo po víně – jedině pro svině, vino po pivu – hodno obdivu.

Se štěstím je to jako s brýlemi. Často je marně hledáme, a ony nám sedí na nose.

Čtu ve svém muži jako v knize, ale jiné knihy mám také ráda.

Tupce učit – jako umrlce léčit.

Kdo má žluč v ústech, tomu je všechno hořké.

Štěstí dává přátelství zrod, neštěstí je zkouší.

Láska přemáhá čas a čas přemáhá lásku.

Naděje je dobrá přítelkyně, když vstáváme, ale špatná utěšitelka, když jdeme spát.

Když vejde bída do domu, láska vyletí oknem.

Fata Morgana je velmi zajímavý přírodní jev, se kterým se občas setkáváme, třeba na rozpálené silnici. Jestli je ale někde Fata Morgana obzvláště častá, pak je to v poušti a ve vyprahlých krajinách. Už staří Egypťané věřili tomu, že fata morgana je fantom Země, který není z tohoto světa. Tato legenda také říká, že každé místo na Zemi má svoji vlastní duši.

Další velmi známá asociace, která vás určitě napadne v souvislosti s Fata Morganou je obraz, kdy po nekonečné poušti putuje karavana a najednou se v dálce objeví nádherná zelená oáza. Samozřejmě s palmami, jezírkem a možná nějakými budovami. Jak se ale karavana vydá k směrem k oáze, tak se obraz postupně rozpíjí, až úplně zmizí. Lidé i zvířata tak mají smůlu, protože to byla pouhopouhá iluze a klam Fata Morgany!

Víte ale vůbec jak takový Fata morgana vzniká? Vlastně jde o jednoduchý optický jev v atmosféře, kdy lze vidět obraz vzdáleného objektu zrcadlícího se ve vzduchu díky teplotní inverzi. Podstatu tvoří ve fyzice známý princip tzv. nejmenšího času. S tímto principem přišel již kolem roku 1650 Francouz Pierre Fermat, který tvrdil: „Světlo si vybírá ze všech možných drah, kterými se může dostat z jednoho bodu do druhého takovou dráhu, kterou projde za nejkratší čas.“

Jméno tohoto záhadného jevu je odvozeno od Morgany Le fay (v překladu víla Morgana), mýtické sestry anglického krále Artuše. Zrcadlené předměty se zdají být neskutečné, volně se vznášejí ve vzduchu. Jsou to jakési „vzdušné zámky„. Často jsou tyto jevy pozorovány na rozsáhlých rovných homogenních plochách, např. v polárních oblastech nebo také v horských sedlech, případně nad vodními hladinami po chladném ránu či po rychlém ochlazení vzduchu.

Teď už snad budete o tomto zajímavém a tajemné jevu vědět něco více a příště se jím nenecháte zaskočit. I když existují případy, kdy prá Fata Morgana neodráží jenom okolní prostor, ale stane se jakýmsi oknem do budoucnosti a ukazuje co se bude na daném místě dít v budoucnu…

Nejdříve začneme trochu obecněji, tedy od pranostik, které se stahují k celému měsíci Listopadu jako celku. Následně pak přejdeme už na mnohem konkrétnější pranostiky, které se týkají jednotlivých dnů v Listopadu. A je docela zajímavé, že k některým magických listopadovým datům se váže třeba deset pranostik a k jiným žádné.

Láska na první pohled je opředená mnoha pověrami a zvyky a příběhy. Mnozí na ní nevěří, ale snad ještě více lidí ano a možná o ní dokonce touží a vidí v ní způsob ideálního romantického seznámení a začátek vztahu. Jedno prastaré anglické přísloví praví, že: „Láska přichází s pohledem a není silnější láska, než ta na první pohled.“ a když se zamyslíte, tak na tom skutečně něco bude.

Podle známé pověry je každý muž i žena polovinou páru, který se rozdělil při sestupu na Zemi. Proto se každý už od narození snaží najít svou chybějící polovinu. A když jí najde, tak ji pozná jediným pohledem – odtud tedy láska na první pohled.

V tomto článku bychom se chtěli zmínit o skutečných čarodějích, kteří mají pro chod své komunity velký význam. Tedy o žádných pohádkových panáčcích jako Harry Potter, ale o čarodějích, kteří jsou mezi svými lidmi dosud vnímáni jako velké autority bez nichž si nedovedou představit všední život. Také čaroděje už samozřejmě v Evropě nenajdeme a pokud se chceme s nimi alespoň trochu seznámit, tak se musíme vydat na jiný kontinent, konkrétně do Ameriky.

V latinské Americe dosud fungují tři různé kategorie čarodějů. První z nich jsou curanderos (fem. curandera, mas. curandero). Curandero znamená doslova „ten co léčí“. Je to tedy osoba, zběhlá v léčitelství a dalších druzích bílé magie. Takoví lidé jsou samozřejmě nejvíce potřeba. Obvykle se vyznají i v bylinkářství a dalších praktických věcech.

Druhou skupinou jsou brujos (fem. bruja, mas. brujo), což je čaroděj, který praktikuje černá umění. Takový čaroděj je obvykle velmi dobře známý a jeho okolí se ho bojí. Jeho hlavní náplní je totiž přinášení smrti, nemoci a neštěstí. Obzvláětě v temných dobách pozdního středověku byly tito čarodějové a jejich magie velmi rozšířená.

Poslední třetí kategorií je šaman. Šamany alespoň trochu známe i v naší kultuře. Šaman je tedy jakýsi most mezi curandery a brujy. Je stejně zdatný v černých i bílých uměních a rozumí tomu, že základ veškerého magického působení je identický a výsledek práce závisí na mágovi. Šaman ví, že největší zdroje síly, dostupné pro magické operace, sídlí v temné stránce lidské přirozenosti. Stejně jako brujo, šaman prošel temnými hlubinami své duše a setkal se s vlastními démony.

Šaman ví, že rovnováha je klíčem k veškeré magii a moci a že musí být schopen zajít tak dalek do tmy jako do světla. Na rozdíl od curandera a bruja je šaman ochoten překročit bez váhání hranice mezi černou a bílou. Musí mít ale dobrý důvod, například udžení přírodní rovnováhy. V mnoha kulturách si tak šamané udržují svůj tradičně velký vliv. S šamanskými schopnostmi se člověk musí narodit a navíc je musí pilovat léty tréninku.

Sněhurka a sedm trpaslíků, sedm statečných, sedm dní v týdnu, sedm divů světa nebo také sedm smrtelných hříchů. Ať chceme nebo ne, tak sedmička je prostě magické číslo, které bývá v naší kultuře navíc považované za šťastné. Mýtů a pověr spojené se sedmičkou je tak opravdu velmi velké množství. Pojďme si tedy alespoň nějaké taje tohoto magického čísla spojeného s mystikou poodhalit.

Začneme hezky od začátku, tedy od úplně první legendy, která praví, že svět byl stvořený za sedm dní a sedmý den, o který Bůh odpočíval je proto považovaný za výjimečný. Prastará pověra také praví, že sedmé dítě v rodině bude to nejšťastnější. V dnešní době malých rodin, však tato pověra asi nemá moc velký význam.

Na tuto zajímavou pověru se navíc nabaluje další, která praví, že pokud se sedmému dítěti narodí také sedmé dítě, tak to dítě bude mít v životě nejenom štěstí, ale navíc bude obdařeno léčitelskými schopnostmi a citem pro vnímání nadpřirozena. Tato pověra navíc platí na mnoha místech po celém světě a i na mnoha necivilizovaných místech se sedmé dítě sedmého dítěte stává šamanem. Pokud je datum narození dělitelné sedmi (beze zbytku), je to pro člověka znamením skvělé budoucnosti.