Proč lednové pranostiky tolik chválí mráz a sníh

Lednové pranostiky přejí mrazu a sněhu, protože pro zemědělce znamenaly pořádnou zimu ve správný čas. Sníh chránil ozimy jako peřina, mráz se podle lidové zkušenosti „vybil“ v lednu a nepřišel na jaře, kdy by škodil. Teplý a blátivý leden byl naopak podezřelý. Část těchto pravidel odpovídá pozorování, část je spíš přání.

Prodlužuje se den opravdu o slepičí krok?

„Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále, na Hromnice o hodinu více.“ Tahle pranostika popisuje skutečný jev. Po zimním slunovratu se den prodlužuje zpočátku velmi pomalu, a proto je to na Nový rok jen nepatrný „slepičí krok“. Do Tří králů přibude o něco víc a kolem Hromnic, tedy začátkem února, je den proti prosinci delší asi o hodinu.

Zajímavé je, že v prvních lednových dnech se prodlužuje hlavně odpoledne. Ráno zůstává tma déle, než by člověk čekal, a ranní světlo začne přibývat znatelně až později v lednu.

Proč se lidé radovali z mrazu?

Pro rolníka byl mráz v lednu znamením, že příroda funguje, jak má. Pole zmrzlá a pod sněhem byla klidná, ozimy přečkaly v bezpečí. Pranostiky typu „leden jasný, roček krásný“ vyjadřují, že suchý a mrazivý měsíc se bral jako dobrý začátek roku.

Obávanější byl holomráz, tedy mráz bez sněhové pokrývky. Ten mohl ozimy poškodit, protože chyběla izolační vrstva. Odtud řada pranostik, které chválí sníh víc než samotný chlad.

Co znamenal teplý leden?

Teplý leden vzbuzoval obavy, že se zima „vrátí“ později. Pranostiky to popisují různě, ale smysl je stejný: když v lednu není zima, přijde v březnu nebo v dubnu, kdy už rostliny raší. Podobně se říká, že komáři létající v lednu nevěstí nic dobrého.

Pozdní mrazy po teplé zimě skutečně škodí, protože zasáhnou rozvinuté pupeny. Nevyplývá z toho ale pravidlo, že teplý leden vždy znamená mrazivé jaro.

Které dny v lednu se sledovaly?

Kromě Nového roku a Tří králů měly vlastní pranostiky například dny svatého Vincence a svátek Obrácení svatého Pavla 25. ledna. Na Pavla se podle tradice zima láme a je „v polovině“. Jasné počasí v tyto dny se spojovalo s úrodou, zamračené s horším rokem.

Tyto vazby na konkrétní datum ukazují, jak lidé zkoušeli vnést řád do nepředvídatelného počasí. Kalendář svatých jim k tomu nabízel pevné body.

Dá se podle ledna odhadnout léto?

Ne spolehlivě. Počasí v lednu podle meteorologů nemá s průběhem léta průkaznou souvislost, a i odborné sezónní předpovědi na měsíce dopředu mají omezenou přesnost. Pranostika, která podle jasného ledna slibuje krásný rok, tedy odráží spíš naději než předpověď.

Některé pranostiky přesto popisují reálné souvislosti v kratším horizontu, třeba to, že jasná noc bez mraků bývá mrazivější. To je fyzika, ne pověra: oblaka brání úniku tepla od země.

Platí lednové pranostiky i dnes?

Hůř než dřív. Zimy v českých nížinách jsou v posledních desetiletích teplejší a sněhová pokrývka v lednu není samozřejmost. Pranostiky vznikly v jiných klimatických podmínkách a navíc v době, kdy se počasí sledovalo jen v jedné vesnici. Jako kulturní dědictví mají ale velkou cenu a o vztahu lidí k přírodě vypovídají víc než o počasí samotném.

Můj tip: Zkusila bych jednu lednovou pranostiku vybrat a celý rok si zapisovat, jestli se splnila. Na konci roku budete mít vlastní malý pokus a uvidíte, proč meteorologové předpovídají z měření, a ne z kalendáře svatých.

Zdroje

• Český hydrometeorologický ústav
• Etnologický ústav AV ČR