Šest situací, ve kterých vás hackeři napálí nejsnáz

Většina útoků na běžné lidi nezačíná prolomením počítače, ale tím, že oběť sama klikne, zadá heslo nebo potvrdí platbu. Podvodníci se vydávají za banku, dopravce, policii nebo kamaráda a spoléhají na spěch a strach. Proto je ochrana spíš o návycích než o drahém programu. Následujících šest otázek pokrývá situace, ve kterých lidé chybují nejčastěji.

Opravdu mi píše banka nebo dopravce?

Zpráva o zablokovaném účtu, nedoručeném balíku nebo přeplatku na energiích s odkazem k přihlášení je klasický phishing. Odkaz vede na stránku, která vypadá stejně jako originál, a zadané údaje rovnou putují podvodníkům. Banka po vás přes odkaz v e-mailu nebo SMS nikdy nechce přihlašovací údaje ani číslo karty.

Na odkaz neklikejte. Otevřete aplikaci banky nebo web dopravce tak, jak to děláte běžně, a podívejte se, jestli tam opravdu něco čeká.

Používám všude stejné heslo?

Pokud uniknou data z nějakého menšího webu, útočníci zkoušejí stejný e-mail a heslo na poště, sociálních sítích i v e-shopech. Jedno heslo pro všechno tak znamená, že jeden únik otevře celý váš digitální život.

Řešením je správce hesel, který pro každou službu vytvoří dlouhé jedinečné heslo a pamatuje si ho za vás. Vy si zapamatujete jen jedno hlavní heslo, ideálně delší frázi z několika slov. Nejvíc chraňte e-mail, protože přes něj se dají obnovit ostatní účty.

Mám zapnuté dvoufázové ověření?

Dvoufázové ověření přidává k heslu druhý krok, nejčastěji kód z aplikace nebo potvrzení v telefonu. I když útočník heslo zjistí, bez vašeho telefonu se dovnitř nedostane. Zapněte ho u e-mailu, sociálních sítí, cloudu s fotkami a všude, kde to služba nabízí.

Pozor na jednu léčku: podvodník, který má vaše heslo, vám může zavolat a požádat o kód, který vám právě přišel. Ten kód nikomu nediktujte, ani „technické podpoře“.

Co když mi volá bankéř nebo policista?

Takzvaný vishing je dnes jedním z nejškodlivějších podvodů. Volající se představí jako pracovník bezpečnostního oddělení banky, někdy dokonce s podvrženým číslem, které na displeji vypadá jako skutečné. Tvrdí, že na váš účet útočí hackeři a peníze je třeba převést na „bezpečný účet“ nebo nainstalovat aplikaci pro vzdálenou správu.

Žádná banka ani policie vás nikdy nepožádá o převod peněz na jiný účet nebo o výběr hotovosti a vklad do bitcoinového automatu. Hovor ukončete a zavolejte na číslo banky uvedené na kartě nebo v aplikaci. Totéž platí pro zprávu od „dítěte“, které ztratilo telefon a píše z nového čísla, ať mu rychle pošlete peníze.

Aktualizuji telefon a počítač?

Aktualizace opravují bezpečnostní chyby, o kterých už útočníci vědí. Starý systém nebo prohlížeč tak zůstává otevřenými dveřmi. Zapněte automatické aktualizace a neodkládejte je o týdny.

Aplikace stahujte jen z oficiálních obchodů a u každé se podívejte, jaká oprávnění chce. Svítilna, která potřebuje přístup ke zprávám a kontaktům, je podezřelá. Na veřejné Wi-Fi v kavárně nepřihlašujte do bankovnictví, pokud nemáte jistotu zabezpečeného připojení.

Co dělat, když už jsem naletěl?

Jednejte okamžitě, rozhodují minuty. Pokud jste zadali údaje k bankovnictví nebo kartu, zavolejte na nonstop linku banky a nechte zablokovat přístup i kartu. Změňte heslo k e-mailu a dalším účtům, kde jste používali stejné. Když jste někomu umožnili vzdálený přístup k počítači, odpojte ho od internetu.

Podvod oznamte policii, i když se peníze nepodaří vrátit. Uschovejte si zprávy, čísla a výpisy transakcí. Hanba je zbytečná, podvodníci jsou profesionálové a naletí jim i lidé, kteří o nich vědí. Upozorněte i rodinu a známé, zejména starší, protože podvodníci často zkoušejí stejný scénář na více lidech z okolí.

Zdroje

• Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
• Policie ČR, prevence kybernetické kriminality
• Česká národní banka