Kdo byl Václav Treitz? Patolog, jehož jméno nese vaz v břiše

Václav Treitz byl český patolog 19. století, který působil v Krakově a v Praze. Jeho jméno dodnes zná každý student medicíny, protože nese závěs dvanáctníku, takzvaný Treitzův vaz, a s ním spojenou vnitřní kýlu. Kolem jeho osobního osudu a konce života se ale vypráví víc, než lze doložit, a tyto příběhy je třeba brát jako legendu.

Ilustrační situace: student nad atlasem

Představte si studentku druhého ročníku, která se učí na zkoušku z anatomie. V atlase narazí na „ligamentum Treitzi“ a v duchu si položí otázku, kdo to byl. Dohledá, že šlo o Čecha, a během pár minut najde na internetu několik verzí jeho života, které si navzájem odporují. Situace je smyšlená, ale přesně tak se k Treitzovi dostává většina lidí, a proto se hodí ukázat, jak s takovým hledáním naložit.

Co je Treitzův vaz

Jde o drobný pruh tkáně se svalovými vlákny, který upevňuje přechod dvanáctníku v lačník, tedy místo, kde začíná tenké střevo uložené volně v dutině břišní. Anatomové ho popisují i jako závěsný sval dvanáctníku. Treitz ho popsal v polovině 19. století a od té doby se mu v lékařské hantýrce říká jeho jménem.

Místo má praktický význam. Lékaři podle něj dělí krvácení do trávicí trubice na horní a dolní, což ovlivňuje, jaké vyšetření zvolí. Při endoskopii i při operacích slouží jako orientační bod.

Treitzova kýla

V okolí přechodu dvanáctníku a lačníku vznikají v pobřišnici drobné kapsy. Kličky tenkého střeva se do nich mohou výjimečně dostat a uvíznout. Takové vnitřní kýle se podle Treitze, který je popsal, také někdy nazývají jeho jménem. Jsou vzácné a obvykle se zjistí až při vyšetření pro bolesti břicha nebo neprůchodnost střeva.

Co o Treitzovi víme jistě

Narodil se v roce 1819 v Čechách, studoval medicínu v Praze, kde se věnoval patologické anatomii. Jako profesor působil na univerzitě v Krakově, odkud se vrátil do Prahy a vedl zde ústav patologické anatomie. Zemřel v roce 1872. Patřil do generace, která v rakouské monarchii proměnila patologii v moderní obor postavený na pitvě a mikroskopu.

Tyto údaje jsou uvedené v odborných životopisech a v historii pražské lékařské fakulty. Kdo potřebuje podrobnosti, najde je v historických pracích o medicíně.

Legenda a proč ji brát s rezervou

O Treitzově smrti se šíří tragický příběh, podle něhož si sám vzal život. Vypráví se různě, s různými důvody i okolnostmi, a právě tato nejednotnost ukazuje, že jde spíš o legendu, než o ověřený údaj s jasnými podrobnostmi. V populárních textech se navíc mísí s vyprávěním o jiných lékařích téže doby.

V naší ilustrační situaci by studentce stačilo jedno pravidlo: věřit faktům, která se shodují v odborných zdrojích, a dramatické detaily, které se objevují jen v anekdotách, nepovažovat za historii.

Proč se v medicíně používají jména lékařů

Treitzův vaz je jedním z mnoha eponym, tedy názvů podle objevitele. Pomáhají si pamatovat, nesou ale i riziko zmatení, protože jeden útvar může mít více jmen v různých zemích. Moderní anatomické názvosloví proto upřednostňuje popisné latinské termíny, eponyma však v nemocnicích přežívají, protože se dobře vyslovují a pamatují.

Z české medicíny jich je víc. Purkyňova vlákna v srdci jsou nejznámějším příkladem a Treitz k nim patří jako méně slavný, ale každodenně používaný.

Časté otázky

Je Treitzův vaz sval, nebo vaz?

Obojí je správně, záleží na pohledu. Obsahuje vazivo i hladké svalové buňky, proto ho některé učebnice nazývají vazem a jiné závěsným svalem dvanáctníku. Funkce je stejná: drží ohbí střeva na místě.

Proč lékaře zajímá u krvácení?

Slouží jako hranice. Krvácení nad ním se označuje jako krvácení z horní části trávicího traktu, pod ním z dolní. Toto dělení pomáhá rozhodnout, zda začít gastroskopií, nebo jiným vyšetřením.

Kde najít spolehlivé informace o českých lékařích minulosti?

V publikacích o dějinách lékařských fakult a v materiálech odborných lékařských společností. Encyklopedie a historické monografie bývají přesnější než krátké populární články, které často přejímají legendy bez ověření.

Zdroje

• 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
• Česká lékařská společnost J. E. Purkyně