Která německá přísloví mají český protějšek a která ne?

Většina známých německých přísloví má v češtině protějšek, často téměř slovo od slova. „Übung macht den Meister“ je „cvičení dělá mistra“, „Aller Anfang ist schwer“ je „každý začátek je těžký“. Staletí soužití, společná škola i sdílené latinské a biblické zdroje udělaly z obou jazyků blízké sousedy. Najdou se ale i rčení, která se doslova přeložit nedají, a právě na nich se nejčastěji chybuje.

Proč tolik německých přísloví zní česky?

Česko a německé země spolu po staletí sdílely obchod, města, školy i panovníky. Moudrosti se předávaly ústně i v kalendářích a sbírkách a přecházely z jazyka do jazyka. Část přísloví má společného předka v latině, část v Bibli, část vznikla v jednom jazyce a druhý ji převzal jako kalk, tedy přeložený obrat.

Proto se dnes těžko určuje, kdo od koho převzal „Kdo řekl A, musí říct i B“ (Wer A sagt, muss auch B sagen). Rčení prostě žije v obou jazycích stejně.

Která se dají přeložit téměř doslova?

Německy	Česky
Ende gut, alles gut.	Konec dobrý, všechno dobré.
Der Apfel fällt nicht weit vom Stamm.	Jablko nepadá daleko od stromu.
Lügen haben kurze Beine.	Lež má krátké nohy.
Hunger ist der beste Koch.	Hlad je nejlepší kuchař.
Da liegt der Hund begraben.	V tom je zakopaný pes.

U těchto dvojic je překlad snadný a navíc se dobře pamatují, protože je znáte z mateřštiny.

Kde se obraz liší, ale smysl ne?

„Morgenstund hat Gold im Mund“ doslova říká, že ranní hodina má zlato v ústech. Česky řekneme „ranní ptáče dál doskáče“. Smysl je stejný, obraz úplně jiný. Podobně „Wer zuletzt lacht, lacht am besten“ odpovídá našemu „kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp“, kde se obraz kupodivu shoduje.

Při překladu se tu vyplatí volit český obraz. Doslovné „ranní hodina má zlato v ústech“ zní česky zvláštně a čtenář přísloví nepozná.

Která rčení jsou zrádná?

Nejvíc chyb dělají idiomy, které nemají české obdoby. „Ich verstehe nur Bahnhof“ znamená „nerozumím vůbec ničemu“, ne že člověk rozumí jen nádraží. „Das ist nicht mein Bier“ neříká nic o pivu, ale o tom, že věc není moje starost. „Tomaten auf den Augen haben“ popisuje člověka, který přehlédl něco očividného.

Tyto obraty se učí jako celek. Rozkládat je na slova nemá smysl, protože význam vzniká až z celé věty.

Používají se stejně v Rakousku a ve Švýcarsku?

Většina obecně známých přísloví ano. Rozdíly jsou spíš v nářečních idiomech a v běžné řeči. Někdy se liší slova, třeba názvy jídel, která v rčení vystupují, jindy oblíbenost. Pro studenta stačí znát spisovné verze, kterým porozumí každý mluvčí němčiny.

Jak přísloví využít při učení němčiny?

Přísloví jsou krátká a mají ustálenou gramatiku. Pomáhají zapamatovat si slovosled, skloňování i časté předložkové vazby. „Wer A sagt, muss auch B sagen“ ukazuje vedlejší větu s „wer“, „Der Apfel fällt nicht weit vom Stamm“ zase dativ po „von“ ve zkrácené podobě.

Dobře funguje mít jich v hlavě několik a použít je v konverzaci. Rodilý mluvčí to ocení a vy si zafixujete gramatiku přirozeněji než z tabulek.

Můj tip: Vybrala bych si do začátku tři přísloví s doslovným českým protějškem a tři zrádné idiomy, napsala je na kartičky a nechala na lednici. Po týdnu je přidejte do konverzace, ať zjistíte, jestli je umíte použít ve správné chvíli.

Zdroje

• Goethe-Institut
• Ústav germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy