Jak číst červencové pranostiky a co z nich opravdu platí

Červencové pranostiky nejsou předpověď počasí, ale zhuštěná zkušenost zemědělců s tím, co se v tomto měsíci obvykle děje. Většina se týká žní, horka a letních bouřek, a právě tyhle se s klimatem střední Evropy shodují překvapivě dobře. Pranostiky, které z jednoho dne věští počasí na půl roku, oporu nemají. Rozdíl se nejlépe ukáže na konkrétním příkladu.

Zahrádkář s kalendářem

Pan Vlček, ilustrační zahrádkář z okolí Kolína, má na dveřích kůlny kalendář s pranostikami. Na začátku července ho zajímá, jestli bude pršet, kdy sklízet česnek a kdy zalévat. Projdeme s ním červenec den po dni a podíváme se, čemu věřit.

Medardova kápě přetéká do července

Medard je 8. června a pranostika „Medardova kápě čtyřicet dní kape“ se tak dotýká i velké části července. Pan Vlček si všímá, že po teplém začátku června přišlo několik týdnů s přeháňkami. Nejde o náhodu. Meteorologové popisují v tomto období častější přísun vlhkého vzduchu od Atlantiku, kterému se někdy říká evropský monzun. Neprší ovšem nepřetržitě čtyřicet dní, jen se zvyšuje pravděpodobnost deštivých období. Pranostika tak vystihuje tendenci, ne pevné pravidlo.

Svatá Markéta a srp

„Svatá Markéta hodila srp do žita,“ říká se k 13. červenci. V nižších polohách opravdu začínaly v polovině července žně ozimého žita. Pan Vlček si podle toho uvědomí, že je čas i na sklizeň česneku, jehož nať začíná žloutnout. Pranostika tu slouží jako kalendář prací, nikoli předpověď. Klimatické změny a nové odrůdy dnes posouvají žně o něco dřív, takže termín berte orientačně.

Svatá Anna, chladna z rána

K 26. červenci patří pranostika „Svatá Anna, chladna z rána“. Na konci července se noci pomalu prodlužují a za jasné oblohy už může ráno výrazněji ochladit. Pan Vlček si všimne rosy na trávníku a zjistí, že zálivka večer se při chladných ránech mění v plíseň na listech rajčat. Zalévat proto začne brzy ráno.

Pranostika má reálný základ v délce dne, ale konec července bývá zároveň často nejteplejší částí roku. Chladné ráno tak neznamená konec léta.

Psí dny a vedra

Psí dny se odvozují od hvězdy Sírius ze souhvězdí Velkého psa a obvykle se k nim řadí poslední třetina července a začátek srpna. Lidová moudrost s nimi spojovala vedra, bouřky a kažení potravin. Klimatické údaje ukazují, že právě na konci července a začátku srpna bývá v Česku teplotní vrchol léta. Pan Vlček v té době přistíní salát a zalévá ráno, aby rostliny nemusely přečkat nejteplejší hodiny s vyschlou půdou.

Úsloví „Co červenec neupeče, srpen nedovaří“ připomíná, že červencové teplo rozhoduje o zrání obilí a ovoce. Studený a mokrý červenec skutečně dokáže sklizeň zpozdit.

Pranostiky na půl roku dopředu

V kalendáři pana Vlčka je i pranostika, která z horkého července vyvozuje tuhou zimu. Tady už oporu v datech nenajdete. Počasí za šest měsíců nelze odvodit z teploty jednoho měsíce a i odborné sezonní výhledy pracují jen s pravděpodobnostmi. Takové pranostiky berte jako lidovou zajímavost. Na plánování zahrady spoléhejte na předpověď na několik dní dopředu.

Časté otázky

Proč se pranostiky váží ke jménům svatých?

Kalendář svatých znal každý, i když neuměl číst. Svátek tak sloužil jako snadno zapamatovatelné datum pro práce na poli. Proto se pranostiky drží jmen, i když s počasím tyto osobnosti nesouvisí.

Platí pranostiky na celém území Česka?

Spíš ne beze zbytku. Vznikaly v různých krajích a v nížinách a na horách se počasí liší o týdny. Na Šumavě nebo v Krkonoších začíná sklizeň později, než naznačují pranostiky z úrodných nížin.

Mají pranostiky po změně kalendáře posunutá data?

Některé ano. Část pranostik vznikla před zavedením gregoriánského kalendáře, kdy se data posunula zhruba o deset dní. Proto některé pranostiky lépe sedí na období o pár dní později.

Zdroje

• Český hydrometeorologický ústav
• Etnologický ústav Akademie věd ČR