Proč fata morgana ukazuje věci, které tam nejsou
Fata morgana není halucinace, ale skutečný optický obraz. Vzniká, když světlo prochází vrstvami vzduchu s různou teplotou a ohýbá se, takže oko vidí předmět jinde, než ve skutečnosti je. Proto ji lze vyfotit a proto ji vidí všichni, kdo stojí na stejném místě. S jejím nejjednodušším projevem se potkáváte každé horké léto na silnici.
Světlo se ve vzduchu ohýbá
Studený vzduch je hustší než teplý a světlo se v něm šíří nepatrně pomaleji. Když paprsek přechází mezi vrstvami s různou teplotou, mění směr. Za běžného počasí je rozdíl tak malý, že si ho nevšimnete. Když ale nad rozpálenou nebo naopak velmi studenou plochou vznikne ostrý teplotní rozdíl, paprsky se zakřiví natolik, že obraz předmětu doputuje do oka z neočekávaného směru.
Mozek předpokládá, že světlo letí přímo. Obraz proto umístí tam, odkud paprsek zdánlivě přišel, a vy vidíte věc posunutou, zrcadlenou nebo protaženou.
Dolní zrcadlení a louže na silnici
Asfalt se v létě rozpálí a vzduch těsně nad ním je mnohem teplejší než o metr výš. Světlo z oblohy, které míří šikmo k silnici, se v této teplé vrstvě ohne nahoru a dorazí do vašich očí zespodu. Vidíte tedy kus oblohy na zemi a mozek ho vyloží jako vodní hladinu.
Jde o dolní zrcadlení. Na stejném principu stojí klasická pouštní fata morgana, kdy žízniví poutníci vidí jezero na obzoru. Jezero je ve skutečnosti obraz oblohy odražený horkým pískem.
Horní zrcadlení a fata morgana ve vlastním smyslu
Opačná situace nastává nad studenou hladinou moře nebo nad ledem. Dole leží chladný vzduch, nad ním teplejší. Paprsky se ohýbají dolů a předměty za obzorem, třeba lodě nebo pobřeží, se objeví nad hladinou, někdy převrácené či vytažené do výšky.
Fata morgana v užším odborném smyslu je složitá forma horního zrcadlení. Obraz se v ní opakovaně protahuje a láme, takže z obyčejného pobřeží vzniknou věže a hradby, které se pomalu mění. Odtud patrně pocházejí námořnické pověsti o létajících lodích.
Odkud se vzalo jméno
Název odkazuje k víle Morganě z artušovských pověstí, italsky fata Morgana. Jev se často pozoroval v Messinské úžině mezi Sicílií a Kalábrií, kde se nad mořem objevovala města. Místní obyvatelé si je vysvětlovali kouzly víly, která láká námořníky do záhuby.
Kde ji uvidíte v Česku
Dolní zrcadlení se v Česku objevuje běžně, stačí horký den a dlouhá rovná silnice nebo dráha letiště. Dobře se pozoruje i nad rozlehlými poli ve vnitrozemských rovinách. Horní zrcadlení je vzácnější a potřebuje velkou vodní plochu nebo zamrzlé jezero s chladným vzduchem při hladině. Nejlepší podmínky bývají za klidného počasí bez větru, který vrstvy vzduchu promíchá.
Jak fata morganu zachytit
Pomáhá nízký úhel pohledu. Čím níž držíte fotoaparát nad zemí, tím výraznější je dolní zrcadlení. Použijte delší ohniskovou vzdálenost, protože jev se odehrává daleko u obzoru. Pro horní zrcadlení nad vodou je ideální dalekohled nebo teleobjektiv a trpělivost, protože obraz se mění během minut.
Za volantem se nenechte rozptýlit. „Louže“ na silnici je neškodná, ale jejím sledováním přestáváte věnovat pozornost provozu.
Časté otázky
Dá se k fata morganě dojít?
Nedá. Obraz vzniká ohybem světla a jak se přibližujete, mění se úhel, pod kterým paprsky přicházejí. „Jezero“ na silnici nebo v poušti proto ustupuje a nakonec zmizí, aniž byste k němu kdy došli.
Vidí fata morganu všichni stejně?
Lidé na stejném místě vidí stejný obraz, protože jde o fyzikální jev. Když ale někdo stojí výš, třeba na kopci, nebo naopak sedí u země, může vidět úplně jinou podobu nebo nic, protože jeho oči jsou v jiné vrstvě vzduchu.
Je fata morgana totéž co duha nebo halo?
Není. Duha a halo vznikají lomem světla v kapkách vody nebo v ledových krystalcích. Fata morgana vzniká v čistém vzduchu díky rozdílům teploty. Všechny tři jevy ale patří do oboru atmosférické optiky.
Zdroje
- Český hydrometeorologický ústav
- Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Publikováno: 03. 05. 2026
Kategorie: Pověry