Listopadové pranostiky sledují Martina, počasí se jimi ale neřídí

Nejznámější listopadová pranostika slibuje, že svatý Martin přijede 11. listopadu na bílém koni, tedy se sněhem. V nížinách se to stává spíš výjimečně a v posledních desetiletích ještě méně. Listopadové pranostiky nejsou předpověď počasí, ale záznam toho, čeho si lidé na přelomu podzimu a zimy všímali a čeho se báli. Kolem nich koluje několik omylů, které se vyplatí uvést na pravou míru.

Omyl: Martin sníh přiváží pravidelně

Rčení „Martin přijíždí na bílém koni“ popisuje spíš očekávání než pravidlo. V polovině listopadu bývá v nížinách obvykle chladno a mokro, sníh se objevuje hlavně na horách. Pokud napadne i ve městech, rychle taje. Pranostika vznikla v době, kdy se zimy chovaly jinak, a navíc ji lidé opakovali právě proto, že sníh na Martina byl zapamatovatelnou událostí.

Na horách se rčení plní častěji. V Krkonoších nebo na Šumavě je bílý Martin běžnější než v Polabí.

Omyl: datum je přesně to, které pranostika myslela

Řada pranostik je starší než gregoriánská reforma kalendáře z roku 1582, která přeskočila deset dní. V českých zemích se nový kalendář zavedl o něco později. Svatý Martin podle starého kalendáře tak připadal na dnešní 21. listopad, což je klimaticky o dost chladnější termín. Část „nepřesnosti“ pranostik má tedy prosté kalendářní vysvětlení.

Omyl: Kateřina a Vánoce se vždy obrací

Pranostiky o svaté Kateřině 25. listopadu dávají do protikladu Kateřinu a Vánoce: když je na Kateřinu bláto, budou Vánoce na ledě, a obráceně. Počasí na konci listopadu ale nemá s Vánocemi průkaznou souvislost. Jde o lidovou snahu najít v počasí rytmus, kterým by se dalo řídit hospodaření.

Kateřina byla důležitá z jiného důvodu. Kateřinskou zábavou končila taneční sezóna před adventem, a odtud rčení „Kateřina zavírá muziku“.

Omyl: pranostiky jsou čistě české

Podobné pranostiky znají Němci, Rakušané, Poláci i Francouzi. Martin jako patron spojený s koncem hospodářského roku se slaví v mnoha zemích, jen se liší, co se jí a pije. Tradice se šířila s církevním kalendářem po celé Evropě a každý kraj si ji upravil podle svého počasí.

Co z listopadových pranostik platí

Pranostiky dobře zachycují obecný ráz měsíce: listopad je u nás nejvíc mlhavý, s krátkými dny a prvními mrazy. Rčení o dušičkovém počasí, kdy po 2. listopadu přichází sychravo, odpovídá tomu, že první listopadové dny často přinášejí změnu na chladnější a vlhčí počasí.

Pro zahradu z nich plyne praktická rada. Do Martina by měla být sklizeň dokončená, rostliny citlivé na mráz uklizené a záhony připravené na zimu. Tohle pravidlo platí bez ohledu na to, jestli Martin sníh přiveze.

Husa, víno a svatomartinské rohlíčky

Martinem končil hospodářský rok. Čeleď dostávala mzdu, hospodáři platili dávky a na stůl se nesla husa vykrmená přes podzim. Svatomartinské rohlíčky a koláče se pekly jako dárek pro děti i čeleď. Dnes k Martinovi patří i otevírání mladého vína ročníku, které vinaři slaví 11. listopadu v jedenáct hodin a jedenáct minut.

Časté otázky

Proč se na Martina jí husa?

Husy byly na podzim nejlépe vykrmené a před zimou se nevyplatilo krmit je dál. K tomu se váže legenda o Martinovi, kterého husy kejháním prozradily, když se schovával před zvolením za biskupa. Hostina zároveň uzavírala hospodářský rok.

Co je svatomartinské víno?

Mladé víno z letošní sklizně, které se poprvé otevírá 11. listopadu. Jde o lehká, svěží vína určená k rychlé spotřebě. Pro označení se používají pravidla, která stanovuje vinařská organizace, takže ne každé mladé víno se tak smí jmenovat.

Má cenu sledovat pranostiky pro zahradu?

Jako připomínku termínů ano. Kdy zazimovat, kdy sklidit a kdy zakrýt záhony vám ale řekne spíš místní předpověď mrazu a zkušenost s vaším pozemkem. Pranostiky popisují průměr, ne konkrétní rok.

Zdroje

• Český hydrometeorologický ústav
• Národní ústav lidové kultury
• Národní vinařské centrum