Dají se srpnové pranostiky brát vážně? Jako kalendář prací ano

Srpnové pranostiky nejsou hlavně předpověď počasí. Většina z nich popisuje, co se má v tu dobu na poli a na zahradě dělat a co srpen „dodělá“ za léto. Známé rčení „Co srpen nedovaří, září nedopeče“ říká jednoduchou věc: plody, které do konce srpna nedozrají, už v kratších a chladnějších dnech září moc nedoženou. Kdo chce pranostiky využít s rozumem, může je číst v několika krocích.

Najděte, ke kterému dni se pranostika váže

Lidé dřív neměli v hlavě data, ale svátky. Srpnové pranostiky se proto točí kolem několika světců a církevních svátků. Svatý Vavřinec připadá na 10. srpna, Nanebevzetí Panny Marie na 15. srpna a svatý Bartoloměj na 24. srpna. Ke dvěma z nich se váže stejná myšlenka: jaké počasí bude v ten den, takový má být podzim.

Při čtení starých pranostik počítejte s tím, že část z nich vznikla v době, kdy se v Evropě ještě používal juliánský kalendář. Po přechodu na gregoriánský se data posunula zhruba o deset dní, takže pozorování „na Vavřince“ mohlo původně odpovídat jinému dni než dnes.

Rozlište hospodářskou radu od věštby

Pranostiky se dají rozdělit na dvě skupiny a každá má jinou hodnotu.

Typ pranostiky	Příklad myšlenky	Jak ji brát
Hospodářská rada	Co srpen nedovaří, září nedopeče	Spolehlivé shrnutí zkušenosti se sezónou
Předpověď na delší dobu	Jaký den svatého Bartoloměje, takový podzim	Zajímavost, ne podklad pro plánování
Krátkodobé pozorování	Ranní mlhy a rosa slibují pěkný den	Často odpovídá skutečnému chování počasí

Pozorování na nejbližší hodiny bývají nejpřesnější. Vydatná rosa ráno opravdu souvisí s jasnou nocí bez oblačnosti, a ta v létě často předchází slunečnému dni. Předpovědi na celé měsíce dopředu podle jediného dne naopak nemají meteorologický základ.

Porovnejte pranostiku s vaším krajem

Pranostiky se šířily po celé střední Evropě a podle krajiny se upravovaly. Co platilo pro nížinu u Labe, nemuselo sedět na Šumavě nebo v Beskydech. V horách začíná podzim dřív a srpnové noci tam bývají výrazně chladnější.

Pokud vás pranostiky baví, vyberte si ty, které se vztahují k plodinám, jež sami pěstujete, a sledujte, jestli odpovídají vašim podmínkám. Zahrada ve svahu na severní straně se chová jinak než ta na jižní stráni.

Ověřte si předpověď u meteorologů

Na sklizeň, sekání trávy nebo výlet se řiďte aktuální předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu. Srpen přináší kromě veder i bouřky s přívalovými srážkami a krupobitím, a ty pranostika nepředpoví. Výstrahy před bouřkami a extrémními teplotami vydává právě meteorologická služba.

Pranostika vám řekne, co se v srpnu obvykle děje. Předpověď vám řekne, co se stane zítra. Obojí má své místo.

Převeďte pranostiky do práce na zahradě

Myšlenka „co srpen nedovaří“ se dá použít docela prakticky. Na konci měsíce zhodnoťte rajčata: nové květy a drobné plody, které už nestihnou dozrát, odstraňte a vrcholy rostlin zaštipněte. Rostlina pak dá sílu těm, které už visí.

Srpen je také čas sklizně cibule a česneku, setí ozimých salátů a výsevu trávníku do míst, kde ho spálilo léto. Půda je teplá a semena rychle klíčí, pokud je zaléváte.

U jahodníku se v srpnu vysazují nové rostliny z odnoží, aby do zimy zakořenily. Ovocné stromy po sklizni můžete letně prořezat, rány se v teplém počasí hojí rychleji.

Veďte si vlastní srpnový záznam

Nejzajímavější způsob, jak pranostiky ověřit, je zapisovat si počasí v daných dnech a pak se na podzim podívat, jak dopadl. Stačí sešit nebo poznámka v telefonu: Vavřinec slunečno, Bartoloměj deštivo, a v říjnu krátké hodnocení podzimu.

Po několika letech budete mít vlastní data a uvidíte, které rčení pro vaše místo platí a které ne. Lidé, kteří pranostiky kdysi tvořili, postupovali úplně stejně, jen si výsledky předávali ústně.

Zdroje

• Český hydrometeorologický ústav
• Česká meteorologická společnost
• Ústav pro jazyk český AV ČR