Může darovat krevní plazmu každý? Ne, rozhoduje zdraví a režim

Darovat krevní plazmu může zdravý dospělý člověk, který projde vstupní prohlídkou u lékaře odběrového centra. Rozhoduje váha, krevní tlak, výsledky krevních testů, prodělané nemoci, užívané léky a třeba i čerstvé tetování nebo cesta do zahraničí. Odběr trvá déle než u plné krve, zhruba hodinu, a tělo plazmu doplní během několika dní. Kdo splní podmínky, pomáhá lidem, kteří potřebují léky vyrobené z plazmy.

K čemu se plazma využívá

Plazma je tekutá složka krve, ve které plavou krvinky. Obsahuje bílkoviny, protilátky a srážecí faktory. Z darované plazmy se vyrábějí léky pro pacienty s poruchami srážlivosti, s oslabenou imunitou nebo po těžkých popáleninách. Část se podává přímo v nemocnicích při krvácení. Plazmu nelze vyrobit uměle, a proto se bez dárců neobejde.

Jak probíhá odběr

Při odběru se krev odebírá ze žíly do přístroje, který od ní oddělí plazmu a krvinky vrací zpět do těla. Proto se plazma může darovat častěji než plná krev, organismus o červené krvinky téměř nepřichází. Během odběru sedíte nebo ležíte v křesle a můžete číst nebo poslouchat hudbu.

První návštěva trvá déle, protože zahrnuje dotazník, prohlídku a krevní testy. Další odběry jsou rychlejší. Kolik odběrů je povoleno za rok a v jakých intervalech, stanovují předpisy a odběrové centrum vám pravidla vysvětlí.

Kdy darování dává smysl

Dárcem bývá obvykle člověk od 18 let, který váží aspoň 50 kilogramů a cítí se zdravý. Horní věkovou hranici a další podmínky si upřesněte v konkrétním centru, protože se mohou lišit pro prvodárce a pravidelné dárce. Hodí se pro lidi, kteří mají pravidelný režim, dobře snášejí odběry krve a mohou si na návštěvu vyhradit čas.

Výhodou pro dárce je pravidelná kontrola krevního obrazu a některých infekcí. Nejde o náhradu preventivní prohlídky, ale případná odchylka se odhalí dřív. V Česku lze za odběr dostat náhradu nákladů spojených s darováním, výši si ověřte v centru.

Kdy darovat nemůžete nebo máte počkat

Trvale vyloučeni bývají lidé s některými chronickými nemocemi, například s vážnými nemocemi srdce, s některými autoimunitními chorobami nebo s infekcemi přenosnými krví. Dočasně počkat musíte po akutní nemoci, operaci, očkování, po tetování a piercingu, po cestě do některých oblastí a během těhotenství a kojení. U léků záleží na konkrétním přípravku. Seznam podmínek se mění podle předpisů a epidemické situace, proto o všem otevřeně mluvte s lékařem centra.

Pokud máte strach z jehel nebo jste v minulosti při odběru omdleli, darování plazmy pro vás nemusí být to pravé. Poraďte se s lékařem, jestli by nebylo lepší začít darováním plné krve.

Jaká rizika odběr má

Pro zdravého člověka je odběr bezpečný. Nejčastější nepříjemností je modřina v místě vpichu, slabost nebo točení hlavy po odběru. Při odběru se do krve přidává látka bránící srážení, která u citlivějších lidí způsobí brnění kolem úst nebo v prstech. Sestra to zvládne zpomalením odběru a podáním vápníku. Výjimečně dojde k mdlobám, a proto zůstáváte po odběru ještě pár minut v klidu.

Časté otázky

Co sníst a vypít před odběrem?

Ráno se lehce nasnídejte, ale vynechte tučné jídlo, mléčné výrobky a uzeniny, které zakalí plazmu. Den předem i v den odběru pijte víc tekutin, nejlépe vodu. Alkohol vynechte aspoň den před odběrem.

Mohu po odběru sportovat?

Raději ne ještě ten den. Doporučuje se klidnější režim, dostatek tekutin a vyhnout se náročnému tréninku nebo saunování. Většina dárců se druhý den cítí normálně a vrací se k běžným aktivitám.

Musím mít krevní skupinu, která je vzácná?

Ne, plazmu mohou darovat lidé se všemi krevními skupinami. Krevní skupina má význam u některých použití v nemocnici, ale pro výrobu léků z plazmy je dárce s jakoukoli skupinou užitečný.

Zdroje

• Státní ústav pro kontrolu léčiv
• Ministerstvo zdravotnictví ČR
• Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP