Jak se z čísla sedm stalo šťastné číslo pověr i pohádek

Sedmička se stala zvláštním číslem hlavně kvůli obloze. Starověcí pozorovatelé viděli pouhým okem sedm pohyblivých nebeských těles: Slunce, Měsíc, Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Z nich vznikl sedmidenní týden a s ním představa, že sedm je číslo řádu a úplnosti. Náboženství, pohádky i pověry tuto představu jen rozvinuly.

Proč právě sedm, a ne šest nebo osm?

Kromě sedmi „bludných hvězd“ pomohl i Měsíc. Jeho fáze se střídají přibližně po sedmi dnech: od novu k první čtvrti, k úplňku, k poslední čtvrti a zpět. Kdo počítal čas podle Měsíce, dostal přirozeně úseky dlouhé zhruba týden. Sedmička se tak stala měřítkem času dřív, než nabyla magického významu.

Názvy dnů v řadě evropských jazyků dodnes odkazují na nebeská tělesa. V angličtině je to Sunday a Monday, ve francouzštině mardi podle Marsu a vendredi podle Venuše.

Jak se sedmička dostala do Bible?

V příběhu o stvoření tvoří Bůh svět šest dní a sedmý den odpočívá. Sedmý den se tak stal dnem svatým a sedmička číslem dovršení. V Bibli se objevuje mnohokrát: sedm tučných a sedm hubených krav ve snu faraona, sedm pečetí ve Zjevení, odpouštět „sedmdesátkrát sedmkrát“.

Křesťanská tradice k tomu později přidala sedm svátostí a sedm hlavních hříchů, takže sedmička provázela věřícího životem i morálkou.

Odkud se bere sedmé nebe?

Ve starých představách o vesmíru se nebe skládalo z několika vrstev, a v židovské i islámské tradici se často mluví o sedmi nebesích. Nejvyšší z nich bylo nejblíž Bohu. Když dnes někdo říká, že je „v sedmém nebi“, odkazuje k nejvyššímu stupni štěstí, i když o původu výrazu většinou neví.

Proč je sedmička všude v pohádkách?

Pohádka potřebuje čísla, která znějí úplně a slavnostně. Sněhurka žije se sedmi trpaslíky, hrdina obouvá sedmimílové boty, u Boženy Němcové najdete pohádku Sedmero krkavců a v pohádkách cestují hrdinové „přes sedmero hor a sedmero řek“. Sedmička tu neoznačuje přesný počet, ale velkou vzdálenost nebo velkou skupinu.

Ve stejné roli vystupují trojka a dvanáctka. Trojka strukturuje děj, tři zkoušky, tři bratři. Sedmička spíš měří svět, ve kterém se příběh odehrává.

Je sedmička opravdu nejoblíbenější číslo?

V běžných anketách, kde se lidé ptají na oblíbené číslo, se sedmička uvádí velmi často. Vysvětlení může být i psychologické: mezi čísly do deseti působí sedmička „nepravidelně“, není sudá, není kulatá a není ani na začátku řady. Proto se zdá zajímavější a náhodnější.

V hazardních hrách se sedmička spojuje s výhrou, v kostkách je to nejčastější součet dvou kostek. To je ale matematika, ne štěstí: šest kombinací ze třiceti šesti dává právě sedm.

Má sedmička místo i ve vědě?

V psychologii je známé „magické číslo sedm, plus mínus dvě“, které americký psycholog George Miller popsal v 50. letech minulého století jako přibližný počet položek, které člověk udrží v krátkodobé paměti. Pozdější výzkumy odhad zpřesnily a spíš snížily, ale rčení zůstalo. Proto se i telefonní čísla a kódy rády dělí do menších skupin.

Kde sedmička nosí smůlu?

V čínské tradici je sedmý měsíc lunárního kalendáře spojen s duchy zemřelých, kteří se podle víry vracejí mezi živé. V tomto období se lidé vyhýbají svatbám, stěhování a velkým rozhodnutím. Pověra o sedmi letech neštěstí za rozbité zrcadlo zase ukazuje, že i v evropské pověře sedmička umí nést trest. Číslo samo o sobě tedy nemá znaménko, význam mu dávají lidé.

Zdroje

• Astronomický ústav AV ČR
• Národní knihovna ČR