Sedm přísloví o penězích a co z nich platí dodnes

„Kdo šetří, má za tři“ a „Levné maso pes nežere“ zní jako protichůdné rady, a přesto obě platí. Česká i převzatá přísloví o penězích si často odporují, protože každé popisuje jinou situaci. Sedm nejznámějších z nich se dá porovnat podle toho, kdy vám pomohou a kdy vás svedou ze správné cesty.

Přehled sedmi rčení

Přísloví	Co říká	Kdy se hodí
Kdo šetří, má za tři	pravidelné odkládání se sčítá	tvorba rezervy
Kdo nectí haléř, není koruny hoden	malé částky rozhodují	každodenní výdaje
Levné maso pes nežere	nejnižší cena bývá past	věci na dlouhé užívání
Čas jsou peníze	i čas má cenu	práce a podnikání
Peníze nesmrdí	původ peněz nikdo nevidí	spíš jako varování
Bez peněz do hospody nelez	neutrácej, co nemáš	dluhy a půjčky
Za peníze lásku nekoupíš	peníze mají své hranice	vztahy a priority

Šetrnost ve dvou podobách

První dvě přísloví mluví o tomtéž z různých stran. „Kdo šetří, má za tři“ chválí výsledek: kdo si pravidelně odkládá, má v nouzi z čeho brát a nemusí se zadlužovat. „Kdo nectí haléř, není koruny hoden“ upozorňuje na cestu k němu. Haléře z naší měny zmizely, ale smysl zůstal, protože drobné denní výdaje tvoří za měsíc znatelnou částku.

Obě rčení se dají přehnat. Šetřit za každou cenu, na zdraví nebo na jídle dětí, žádné přísloví nedoporučuje.

Levné maso pes nežere

Tohle přísloví přetrvalo, protože se pořád potvrzuje. Levná bota, která se rozpadne za sezónu, vyjde dráž než kvalitní, která vydrží pět let. Nejnižší cena často skrývá horší materiál, kratší životnost nebo drahý servis.

Neplatí však obráceně, že nejdražší je vždy nejlepší. Přísloví varuje před extrémní lacinou, ne před rozumným výběrem uprostřed.

Čas jsou peníze

Rčení se obvykle připisuje Benjaminu Franklinovi, který myšlenku zapsal v radách mladému obchodníkovi v 18. století. Pointa je jednoduchá: hodina strávená zbytečnou činností je hodina, kterou jste mohli využít k výdělku nebo odpočinku.

Dnes se přísloví hodí třeba při rozhodování, zda jet přes celé město kvůli úspoře pár korun. Když započítáte čas a dopravu, „výhodný“ nákup často výhodný není.

Peníze nesmrdí

Latinské „pecunia non olet“ se spojuje s římským císařem Vespasianem, který zavedl poplatek z veřejných latrín. Když mu to syn vyčítal, podle tradovaného příběhu mu přičichl k minci a poznamenal, že nepáchne.

Přísloví se cituje s nadsázkou, ale jeho poselství je spíš varovné. Peníze z pochybného zdroje opravdu nikdo nepozná na pohled, a právě proto se od nich má člověk držet dál.

Bez peněz do hospody nelez

Ze všech sedmi přísloví má toto nejbližší vztah k osobním financím. Říká, že neutrácet peníze, které nemáte, je základní pravidlo. Dnešní „hospodou“ může být nákup na splátky, kreditní karta nebo půjčka na dovolenou. Utracené peníze, které nemáte, se pak vracejí s úroky.

Přísloví nezakazuje úvěr jako takový. Hypotéka na bydlení je jiná věc než dluh na zábavu, která za týden skončí.

Co si za peníze nekoupíte

Poslední rčení stojí proti všem předchozím. Připomíná, že peníze jsou nástroj a ne cíl. Lásku, zdraví ani přátelství si nekoupíte, i když vám peníze mohou ulehčit život a dát víc času na to, co je důležité.

Rozumný přístup proto kombinuje obě skupiny přísloví: šetřit a vybírat chytře, ale nenechat peníze rozhodovat o všem. Kdo si stanoví, na co peníze potřebuje, snáz pozná, kdy je čas šetřit a kdy je utratit za zážitek s blízkými.

Zdroje

• Ústav pro jazyk český AV ČR
• Národní knihovna ČR