Vánoční zvyky a pověry známé i neznámé

Vánoce jsou opravdu magickým a kouzelným obdobím ve svém pravém slova smyslu. Váže se k nim spousta pověstí a mýtů a to nejenom ty notoricky známé o narození Ježíše Krista. Ale i spousty dalších, někdy až z pohanských dob, kdy se uctíval hlavně zimní slunovrat a nejdelší noc v roce. Spousta zvyků také souvisela s péčí o hospodářství a tomu, aby se všem členům rodiny vedlo v dalším roce dobře nebo také s vdavekchtivými děvčaty. Tady si můžete tedy některé známé, ale i už zapomenuté zvyky přečíst.

• Stůl je třeba obtočit provazem, aby do stavení nevnikli zloději.
• Kouzelnou moc prý mají vejce snesená 25. prosince a také chleba upečený ve stejný den.
• Na Štědrý den nepiště nikomu zamilované dopisu, jinak vše špatně dopadne.
• Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu.
• Kosti z ryby se měly usušit a když později někdo omdlel nebo byla uhranutá kráva, bylo je nutno roztlouci, smíchat s kořením a postižené tím podkuřovat.
• Po večeři měla svobodná děvčata zatřepat bezem. Přitom se mumlalo zaříkávání: „Třesu, třesu bez ozvi se mi pes, kde můj milý dnes“. Z které strany se pak nějaké psisko ozvalo, odtud do roka přišel ženich.
• Svobodná dívka dostane toho muže, o kterém se jí bude v noci po Štědrém dni zdát.
• Někde házely svobodné dívky na střechu domu kabát. Kolikrát spadl, tolik roků musela dívka čekat na sňatek.
• Rozkvetlé větvičky barborky jsou také známé pro svou schopnost věštit dívce svatbu.
• Zvykem bylo vkládat pod talíře na štědrovečerním stole minci, abychom byli v příštím roce bohatí.
• Stejnou funkci však pod talířem zastane i rybí šupina.
• A pokud si chcete být opravdu jistí, že se vás budou v dalším roce držet peníze, tak si dejte k obědu tradiční čočku.

&&nbsp

Některé zvyky jsou dnes už ale zapomenuté. Prováděli se hlavně na vesnicích, aby byla dobrá úroda.

• Podle tradice mělo být na štědrovečerním stole devatero pokrmů.
• Magickou moc měl ubrus, pokrývající stůl. Na jaře z ní hospodář rozséval obilí, aby bylo pěkné a nebylo potlučené od krup.
• Na Štědrý den se nemají čistit stáje. Dobytek by pak kulhal.
• Večeře se začínala a končila modlitbou, ve které se vzpomínalo na zemřelé členy rodiny.
• Pro hojnou úrodu bylo třeba sníst nejprve lžíci hrachu. Někde vařili polévku s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy.
• Zbytky jídla byly zakopány do země, aby byla úrodná.
• Hospodyně nesměla vstát od stolu, jinak by jí neseděly slepice na vejcích. obsluhovala tedy děvčata.
• Když hospodyně připálí vánočky. Bude o vánocích stonat.
• Hospodyňka zapekla do jedné vánočky hrachové zrnko. Vánočka musí vydržet do Nového roku. Kdo v ní najde hrášek, bude mít celý rok štěstí a úspěch.
• Sníš-li při štědrovečerní večeři kousek okoralého chleba, bude tě držet štěstí.